Ultimate magazine theme for WordPress.

Zásadní průlom ve věci kůrovců

435

Významný příspěvek vědců ze spolku „Životem hnutí“, kteří zřejmě jako první na světě:

  1. přečetli genom šumavského lýkožrouta smrkového (Ips typographus/Sg)
  2. souběžně vyvinuli převratnou metodu čtení tohoto genomu.
Kůrovec Siga

Četným srovnáváním, která umožňuje zmiňovaná převratná metoda, lze dokázat, že existuje specifický genetický kód právě a jen pro lýkožrouty z šumavských lesů. Oblast jejich výskytu je vymezena pohořím Šumavy a to od nadmořské výšky cca 650 metrů nad mořem, včetně bavorské strany.

Samotná metoda je největším překvapením

Umožňuje detekci genetických informací hromadně, do výšky 200 m nad terénem a hlavně bez odběru tkání. Veledůležité – genom je určován v reálném čase (zpoždění je řádově v desetinách sekundy). Získané informace se ihned nahrávají do strukturovaných databází.

Skener dokáže rozpoznat i dosud nepřečtené genomy, například lýkožrouta lesklého nebo severního a samozřejmě i lýkožrouty smrkové ze zbytku republiky české i slovenské a v databázích je separovat do rozdílných knihoven. Přitom všem je čtečka velmi jednoduše obsluhovatelná, vhodná do terénu i laboratoří. Zatím existují tři prototypy, dva už pomáhají „mapovat“ Šumavu, zbytek Čech a Moravu, s jedním vyrazili dobrovolníci na Slovensko pod Kráľovu hoľu.

Co se do dneška podařilo zjistit a co to všechno znamená

V laboratořích „Ústavu pro hospodárnou úpravu lesa“ tak mohli porovnat lýkožrouty smrkové s šumavskou DNA s ostatními smrkovými lýkožrouty. I tato zjištění jsou překvapivá:
Ani pod běžným mikroskopem nelze oba poddruhy od sebe rozeznat, laboratorní testy ale odhalily, že poddruh  Ips typographus Silva Gabreta (zkráceně snad můžeme použít název „kůrovec SiGa“) má o cca 15% vyšší požerkovou schopnost, je cca 3x množivější (zejména v sesterských pokoleních) a nejvíc šokoval v tzv. letovém mlýnku, kde většina jedinců měla schopnost aktivního doletu v desítkách kilometrů.

Proto byl i ve smrčinách Kráľovy hoľy (Slovensko) zjištěn v masivních počtech.
Předseda spolku Martan Kevlar již sepsal s kolegy a poslal zásadní článek do vysoce impaktovaného časopisu „Science“, kde již probíhá sice složité, ale jasně kladné recenzní řízení.
Jihočeská a Karlova univerzita se odmítla vyjádřit, stejně tak i Biologické centrum AV ČR, Hnutí Duha, současná Správa NPŠ a další protagonisté šumavského experimentu zarytě mlčí.

Jihočeský kraj však věc včas uchopil (má fundované odborné poradce) a jde s výsledky Kevlarovy školy do Rady NPŠ při projednávání zonace.
Všechna data mi poskytl sám předseda Kevlar, s nímž udržuji velmi korektní vztahy, které počaly při vzájemném vysvětlování nejasností kolem doletu kůrovců, a to v dobách, kdy musel pracovat přímo samizdatově.

Karel SCHNEIDER

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.