Čachtice: Tajemný hrad v Karpatech (Slovensko)
Velkou a mezinárodní popularitu, přetrvávající do současnosti, hradu zajistil věrohodně nikdy neprokázaný příběh hraběnky Alžběty Báthoryové, známé jako Čachtická paní. Díky tomu žije dodnes v představách mnohých značně přetvořený obraz krvelačné grófky a sadistické vražedkyně.
Při poznávacích výpravách spojených s objevováním krás naší vlasti jsme si tentokrát dali za cíl Čachtický hrad. Místo opředené tajemnem a legendami. Udržovaná zřícenina hradu se, stejně jako v dobách své největší slávy, i dnes majestátně vypíná na vápencové kupě mezi obcemi Čachtice a Višňové přibližně 5 km jihozápadně od Nového Mesta nad Váhom na Slovensku. Na základě četných archeologických nálezů byl hradní vrch osídlen již v pravěku.
Velkou a mezinárodní popularitu, přetrvávající do současnosti, hradu zajistil věrohodně nikdy neprokázaný příběh hraběnky Alžběty Báthoryové, známější jako Čachtická paní. Díky tomu žije dodnes v představách (některých lidí až fantasmagorický) obraz krvelačné saně a sadistické vražedkyně. Bohatá uherská šlechtična přitom byla pravděpodobně pouze jednou z mnoha majitelů zdejšího panství. Hrůznému mýtu podlehl dokonce i samotný institut Guinessovy knihy rekordů.
Věrohodně nedoložený mýtus „krvavé grófky“
Podle pověstí se Alžběta dopustila řady vražd mladých dívek. Koupání v jejich krvi jí mělo zajistit věčné mládí a krásu. Ovšem čísla údajných obětí se dost rozcházejí, a to až v řádu stovek.
Z některých pramenů se dozvídáme, že počty obětí šly dokonce až do tisíců (Wikipedie uvádí počty 20 až 2000). Jenže v té době v okolí Čachtic tolik lidí snad ani nežilo, natož výhradně mladých dívek a panen.
Co naplat, lidé mají rádi krvavé a strašidelné příběhy, hezky se tomu věří a na člověka tak dopadá mrazivé tajemno. O to víc, je-li celý ten příběh po léta vyprávěn oblíbeným románem Jozefa Nižnánského – Čachtická paní, jehož obsah má ovšem se skutečností pramálo společného.
Faktem je, že Alžběta Báthoryová nebyla nikdy souzena a vzhledem k tomu, že vládla ohromným majetkem a vlivem, vyvstává mnoho otazníků, jak to vlastně ve skutečnosti bylo.
Stejně jako o jejich údajných zločinech existují stále častější verze o účelově vykonstruovaném příběhu sadistické vražedkyně v souvislosti se snahami ji „odstranit“ a získat majetek bohaté vdovy. K té druhé variantě příběhu o Čachtické paní se přidává i režisér Juraj Jakubisko se svým filmem – Báthory, natočeným ve spolupráci s renomovanými historiky.
Co všechno se tu doopravdy odehrálo, se asi nikdy nedozvíme. V každém případě se vykonstruovaná světoznámá legenda o sadistické grófce hodí jako dobrý marketingový tah, zajišťující dostatečný zájem turistů.
Hraběnce Báthoryové se ale budeme podrobně věnovat v samostatném článku, který připravujeme po absolvování návštěv všech míst, která jsou spojena s jejím životem.
Zpátky na Čachtický hrad
Na každém takovémto místě k člověku promlouvá historie. Musím si vše sama vlastnoručně “osahat“. Představuji si, jak za kamennými zdmi probíhal život, kolik radostí, strastí a lidských osudů tu prošlo. Pomíjivost života. A přiznám se, že tady moje myšlenky jely na plné obrátky.
Čachtický hrad patřil k pevnostem, které chránily západ a sever Uher a stavba středověkého kamenného hradu souvisela s tatarským vpádem do Uherska. Na popud panovníka Bely IV. započal v 1. polovině 13. století s výstavbou hradu Kazimír z rodu Hunt – Poznan. Hrad sloužil jako hraniční královská pevnost.
V roce 1273 prošel první zatěžkávací zkouškou, kdy byl napaden a poničen českým králem Přemyslem Otakarem II. Roku 1299 se hradu zmocnil Matúš Čák Trenčianský.
V roce 1392 hrad i s panstvím získal ve své době nejbohatší feudál v Uhersku Ctibor I. z Beckova, darem od krále Zikmunda. Ctibor umírá (1414) a majetek po něm dědí syn Ctibor II. a ten, spolu se svým synem, hrad drží až do roku 1434.
V roce 1436 daroval král hrad svému přívrženci Michalovi Országovi. Členové jeho rodu jej měli v državách více jak 130 let. Za tu dobu prošel mnohými úpravami a přístavbami. V té době tu byl také vězněn husitský velitel Jan Švehla, jenž byl na příkaz krále Matěje Korvína před hradem popraven.
Majetek rodiny Nádašdyů
Když v roce 1567 zemřel poslední z rodu Kryštof (bez potomků), přešlo čachtické panství do rukou panovníka. Maxmilián I. propůjčil panství v roce 1569 Uršule Kanizsayové a jejímu synovi Františku I. Nádašdymu za 50 000 zlatých. Nádašdy, manžel Alžběty Báthoryové, získal hrad do trvalého vlastnictví roku 1602, ale musel ještě 36 000 zlatých připlatit.
František I. Nádašdy 4. ledna 1604 umírá a celé panství dědí vdova Alžběta, která s manželem žila od roku 1572 na zámku (nikoliv na hradě) v Čachticích. V roce 1610 je obviněna místním farářem Jánem Ponickým a v prosinci téhož roku údajně i přistižena palatínem Jurajem Thurzem při mučení služebných (věrohodně neprokázáno).
Druhý den je hraběnka internována do domácího vězení na hradě, kde v modlitbách a zcela osamělá 21. srpna 1614 umírá ve věku 54 let. Je nutné podotknout, že Alžběta Báthoryová nevyužívala hrad jako sídlo. K tomu ji sloužil zámek v Čachticích, z jehož původní stavby zbyla jen zeď a rozsáhlý systém sklepení.
Po Alžbětině smrti zdědily majetek její děti Pavol, Katarína a Anna. Pavol Nádašdy měl tři syny – Juraje, Františka a Tomáše.
Syn František Nádašdy II. získal v roce 1639 polovinu čachtických majetků. Na hradě provedl rozsáhlé úpravy, opravena byla střecha, okna, dřevěné stropy a vybudován nový padací most do poschodí.
Roku 1670 byl jako účastník Vešeléniovského povstání popraven a jeho majetek zkonfiskován. Císařské vojsko hrad vyrabovalo, podpálilo a poničilo. V roce 1695 připadl zkonfiskovaný majetek Kryštofu Erdédymu.
V prvních letech povstání Františka Rákociho II. byla na hradě císařská posádka. V květnu 1708 se dostal krátce do rukou povstalců, ale ještě téhož roku ho opět dobylo císařské vojsko a v těchto bojích byl hrad poničen. V roce 1799 vyhořel.
Novodobá historie
V současné době je hrad v majetku obce Čachtice. Objekt byl v letech 2012 až 2014 celkově statisticky zabezpečen, částečně opraven a poprvé zde proběhl archeologický výzkum. Od 20. června 2014 je znovu zpřístupněný veřejnosti. V roce 1981 tu režisér Oldřich Lipský natáčel známou komedii Tajemství hradu v Karpatech.
Přístup na hrad
Čachtický hrad se nachází v severní části Malých Karpat, asi 5 kilometrů od Nového Mesta nad Váhom. Stojí na vápenco – dolomitové kopě v nadmořské výšce 375 metrů, poblíž stejnojmenné obce. Na druhé straně se pod horou rozkládá vesnička Višňové.
Nejsnadnější přístup je z obce Čachtice po asi 2,5 kilometru dlouhé cestě, přičemž část cesty se dá ještě zkrátit autem.
Okolí hradu je národní přírodní rezervací Čachtický hradný vrch. Rezervace zde chrání lesostepní vegetace s bohatým zastoupením hmyzu, zejména mnoha druhy motýlů.
Ze zříceniny je výhled na Bílé Karpaty, Myjavskou pahorkatinu a Povážský Inovec.
Návštěva hradu trvala přibližně tři hodiny. Našlapovali jsme lehce a s jistým respektem při pověstmi „ovlivněném“ vědomí všeho, co se tu kdysi dávno údajně mělo odehrávat a mělo dít.
Nespornou výhodou byla volba termínu návštěvy počátkem jara a v čase ještě před otevírací dobou hradu. Tudíž jsme nebyli nikým a ničím rušeni a v poklidu si zříceninu prošli sami. I proto měla návštěva Čachtic pro nás tak tajemný nádech.
Při odchodu jsme neodolali a v hradní pokladně zakoupili dvě lahve místního červeného vína, nazvaného – jak také jinak – Báthoryčkina krv.
Jana DAVIDOVÁ