Ultimate magazine theme for WordPress.

Česnek medvědí: Zázračná léčivka nebo novodobý marketingový mýtus?

322

Začátkem jara, období spojeného především s probouzející se přírodou, přináší mainstreamová média vždy nějakou „senzaci“ na téma zázračných účinků bylin. Letos to „odnesl“ medvědí česnek, nevinně „parazitující“ na slávě svého výrazně účinnějšího příbuzného, jehož stroužky mnozí z nás s oblibou roztírají na topinky. Ve zkratce shrnuto: konzumací dvou syrových stroužků tradičního česneku uděláte pro své zdraví víc, než kuchyňským zpracováním igelitky plné listů česneku medvědího. Případně se vyhnete zbytečnému plenění rostliny v přírodě.

Česnek medvědí, detail květu. Foto: Radek David

Česnek medvědí (Allium ursinum L.; lidově „lesní česnek“, také „č. psí, vlčí“), vytrvalá rostlina patřící do čeledi amarylkovitých, vyrůstá z podzemní cibulky, jež tvarem připomíná šalotku. Bylina může dosahovat výšky až 45 centimetrů, přízemní řapíkaté listy se velice podobají listům jedovaté konvalinky (Pozor na záměnu v období nekvetení, někde rostou společně!). Bílé květy jsou uspořádány v polokulovitý, řídký lichookolík.

Jedná se o evropský druh, rozšířený od západní Evropy přes Španělsko, severní Balkán a jižní Skandinávii až na Kavkaz. V České republice je výskyt velice nerovnoměrný. Někde se jedná o běžný druh, jinde neroste vůbec. Masově se vyskytuje na Moravě (nížinné luhy, vlhké dubohabřiny) a Slovensku (vlhké bučiny na svazích hlubokých horských dolin).

Botanici uznávají dva poddruhy; česnek medvědí pravý a ukrajinský. V místě, kde se vyskytují oba poddruhy, vytváří křížence a směsné populace. Do skupiny rostlin rodu Allium patří kromě několika dalších druhů česneků také cibule, pórek a pažitka.

Medvědí česnek prezentovaný jako zázrak

Česnek medvědí, Veľká Fatra. Foto: Radek David

V podstatě ve všech internetových médiích se o něm hovoří jako o zázraku, životabudiči někde dokonce jako o elixíru života. A jak je na tomto médiu zvykem, nikdo se neobtěžuje hlubším vyhledáváním zdrojů informací, natož pak těch protichůdných. Není proto divu (ani žádnou novinkou), že všechny texty jsou si podobné jako vejce vejci a je úplně jedno jestli se nacházíte na nějaké kuchařce, medicínském, bylinkářském, zpravodajském či šarlatánském webu.

Kulinářské weby na vyhledávačích s naprostou převahou vítězí. Vlastně to i odpovídá skutečnému významu rostliny, protože ten v první řadě tkví ve zpestření jídel. Medvědí česnek se stejnými, ale slabšími účinky než česnek setý, je pro kuchyň dobrou volbou z několika důvodů; vyrůstá časně zjara a konzumují se v podstatě pouze zelené listy, což – oproti tradičnímu česneku – umožňuje širší a pestřejší možnosti jeho použití. Významný bonus: Jako zelená rostlina s vysokým obsahem chlorofylu je zdrojem hořčíku a železa.

Staré herbáře medvědí česnek vůbec neopěvovaly, ba naopak

Zcela opačné informace se můžete dočíst na jednom z největších botanických webů – Botany.cz. Kromě Botany.cz jsem v internetových zdrojích nenašel jiný web, jenž by vůči medvědímu česneku byl v opozici a nadhledu.

Ukázka poněkud senzacechtivého odvození názvu. Repro foto z webu

V sekci s popisem rostliny se autor (Ladislav Hoskovec – vydavatel a šéfredaktor Botany.cz) jejímu využití věnuje nezvykle obsáhle a ve zcela opačném duchu, než takřka všechna dostupná současná média.

Novým „informačním zdrojům“ vyčítá nedoložitelnost jejich tvrzení a poukazuje na staré lékařské herbáře převážně z 16. století. Nevím, do jaké míry (a zda vůbec) lze srovnávat vědecké výzkumy tehdy a dnes. Vzhledem k tomu, že se v citacích ze starých herbářů autoři odvolávají výhradně na nepříjemný zápach nebo odpornou chuť, lze možná usoudit na jednostrannost jejich hodnocení. Ostatně, jiných možností, než subjektivní praktická pozorování, tehdy asi moc k dispozici neměli.

Ladislav Hoskovec ovšem ve svém textu uvádí, že ještě ani v roce 1885 a 1902 neexistuje doklad o tom, že by medvědí česnek někdo sbíral či opěvoval. Opět se tehdejší jím uvádění autoři zmiňují pouze o „odporném zápachu“, natolik nepříjemném, že jej „ani býložravá zvířata nežerou“.

Podprahová nabídka syntetické náhrady. Repro foto z webu

Novodobou oblibu rostliny připisuje současné literatuře typu kuchařek, pochybným televizním bylinkovým poradnám, internetovým diskuzím a ryze komerčně motivovaným reklamním kampaním. Navíc také upozorňuje, že při nadměrné konzumaci vyvolává medvědí česnek příznaky otravy.

V závěru svého textu pak vysvětluje původ druhového jména rostliny – „medvědí“. Zde zpochybňuje časté novodobé informace, že by důvodem druhového jména byl fakt, že česnek nesmírně chutná medvědům, což považuje za obskurní názor. Naopak uvádí, že v minulosti byla jména po zvířatech přidělována rostlinám pro člověka bezcenným či méně cenným. Konkrétně pro medvědí česnek byla v 19. století používána lidová jména jako: „psí“ a „vlčí“.

Pravdu hledejme někde uprostřed

Česnek medvědí, Veľká Fatra. Foto: Radek David

Nepovedlo se mi vyhledat zdroj informací, který by se rozsáhle věnoval novodobému výzkumu česneku medvědího. O pomoc jsem požádal také Pavla Neužila, jednoho z členů redakčního kolektivu známého internetového herbáře Wendys.cz, který mě odkázal na dvě bakalářské práce; jednu na téma rostlin rodu Allium všeobecně a druhou, věnující se vyloženě významu česneku setého.

Obě práce medvědí česnek zmiňují okrajově, a to jako zdraví bezesporu prospěšnou bylinu s podobnými účinky jako tradiční česnek, ovšem s tím, že účinky jsou výrazně slabší. Z toho vyplývá, že chceme-li maximálně využít léčivých vlastností česneků, je lépe zůstat u toho paličkového, používaného po celý rok v tradiční kuchyni. A to ještě, pokud možno, toho nedostatkového českého, který obsahuje více účinných látek než běžně prodávané – a ve skladech více než rok uleželé – chemicky ošetřené čínské odrůdy. Snad ani nemusím připomínat, že léčivého potenciálu nejlépe využijeme přiměřenou konzumací čerstvých částí rostlin za syrova.

Léčivé účinky česneku medvědího

Česnek medvědí. Foto: Radek David

Opět upozorňuji, že léčivé účinky medvědího česneku jsou v podstatě totožné jako u základního druhu – česneku setého, avšak v mnohem nižší míře. V léčitelství se česnek setý užívá prakticky několik tisíc let, u jeho příbuzného nelze dobu užívání jednoznačně určit ani odhadnout. Zcela určitě se však jedná o dobu nepoměrně kratší, spojenou pravděpodobně asi až s jeho novodobějším využíváním v kuchyni.

Léčivým účinkům česneku se věnuje nespočet studií po celém světě, shrňme si tedy ty nejzákladnější:
  • Účinně snižuje a také vyrovnává krevní tlak.
  • Preventivně působí proti kardiovaskulárním chorobám.
  • Preventivně působí proti rakovině zažívacího traktu.
  • Příznivě ovlivňuje vylučování trávících šťáv a žluči.
  • Snižuje cholesterol.
  • Má antibakteriální účinky (tepelným zpracování je však ztrácí).
  • Antimykotický účinek (proti plísním).
  • Antivirotické účinky.
  • Pozitivně působí při chronické otravě olovem.

Nežádoucí (vedlejší) účinky

Říká se „všeho s mírou“, a toto okřídlené přísloví platí i pro česnek. Přesto, že je považován za bezpečnou a netoxickou potravinu, v nadměrných dávkách může škodit:
  • Nevhodně ovlivňovat v kombinaci s jinými bylinami.
  • Žaludeční nevolnost, nadýmání.
  • Zápach z úst, tělesný zápach, ostrý pocit na kůži.
  • Bolesti hlavy, únava, bolesti svalů.
  • Ztráta chuti k jídlu.
  • Závratě, alergie.
  • Ředí krev (riziko krvácení při operacích nebo porodu).
  • Mění funkce některých volně prodejných léků (léky inhibující činnost krevních destiček, krev ředící léky a léků k léčbě lidí s virem lidské imunodeficience – HIV).
Rozsáhlé porosty česneku medvědího na území Národného parku Veľká Fatra. Zde platí zákaz sběru! Foto: Radek David, PresSpektrum

Výborný pro včely

V místech hromadného výskytu slouží medvědí česnek jako výborná jarní nektarodárná a pylodárná rostlina. Nektar, obsahující především sacharózu, fruktózu a glukózu, má cukernatost 52 procent. V alpských oblastech se z česneku stáčí i druhové medy. Med (stejně jako nektar i pyl) má typickou česnekovou vůni, která při delším skladování mizí.

Využití v kuchyni

Z medvědího česneku se v kuchyni používá čerstvá nať a méně i cibule. Nať (používá se jako koření do polévek, omáček a k masu, do pomazánek, salátů nebo jako „špenát“) je nejlépe trhat na počátku kvetení (květen), cibuli v srpnu a září. Nejlépe je však jíst čerstvé syrové listy a stonky, nebo je nakrájet a přidávat čerstvé přímo do hotového jídla. A znovu opakuji, že tepelným zpracováním i sušením se většina účinných látek vytrácí.

Upozornění!

Česnek medvědí nepatří mezi chráněné rostliny. Místem jeho bohatého výskytu však ve většině případů bývají chráněná území, na nichž je sběr jakýchkoliv rostlin zákonem zakázán!

Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.