Ohrozené rastliny Tatier

Když jsem v roce 2019 na těchto stránkách uvedl knižní novinku Rostliny Karpat, neměl jsem ani tušení, že již čtvrtým rokem probíhají práce na jedinečné publikaci, monograficky zaměřené na ohrožené rostliny nejvyššího pohoří Karpat – Tatry. Uběhly další tři sezóny a v závěru roku 2022 spatřilo světlo světa unikátní dílo Ohrozené rastliny Tatier.

Opět trochu zeměpisu

Stejně jako v případě knihy Rostliny Karpat si neodpustím krátkou zeměpisnou vsuvku pro ujasnění správných geomorfologických pojmů území. To proto, že turistická a různá krajová názvosloví nám v tom správném dělají trochu zmatek.

Nejvyšším pohořím celých Karpat jsou Tatry (Tedy nikoliv „Vysoké Tatry“, jak se pro název celého pohoří běžně užívá.), ležící na území Slovenské republiky a částečně Polska. Tatry se dělí na dva podcelky: Východné a Západné Tatry.

Východné Tatry se dále člení na dva geomorfologické okrsky: Vysoké Tatry a Belianske Tatry.

Západné Tatry (všeobecně nesprávně nazývané – „Roháče“) jsou rozčleněny dokonce na devět okrsků: Osobitá, Sivý vrch, Roháče, Liptovské Tatry, Červené vrchy, Liptovské kopy, Lúčna na Slovensku; Kasprov vrch a Ornak v polské části. Tolik ve stručnosti.

Ohrozené rastliny Tatier

Autoři knihy Milan Zajac a Mario Duchoň na ní pracovali sedm let. Vzniklo tak nebývalé dílo věnované nejvzácnějším druhům jedinečné květeny nejvyššího pohoří Karpat.

Publikace podrobně popisuje 265 druhů rostlin, vyobrazených na více jak 1000 fotografiích. S některými druhy se můžete potkat v blízkosti turistických chodníků, jiné rostou mimo cesty a zůstávají tak našemu zraku skryté.

Úvod knihy patří popisu flóry a vegetace Tater. Následuje grafický barevně rozdělený přehled biotopů v rámci vegetačních stupňů. Samozřejmě nechybí zmínka o ochraně.

Publikace není jen běžným atlasem. Každému druhu je věnovaná dvoustrana s popisem, lokací, celkovým i regionálním výskytem, popisem biotopu a stupněm ochrany.

Uvítal jsem množství a vysokou kvalitu fotografií (u každého druhu průměrně čtyři), což nebývá vždy zvykem. Zvláště mě potěšila přítomnost výpravných fotek s vyobrazením rostliny v širším krajinném záběru.

Knihu lze, bez jakýchkoli pochybností, zařadit do pokladnice přírodopisné literatury.
Jediné, co mě mrzí, je absence českých akvivalentů názvů rostlin. Osobně, při zpracování textů o rostlinách, vždy – s ohledem na naši společnou historii a jazykovu příbuznost – uvádím i slovenský název, včetně lidových (pokud existují).

Podrobnosti:

Autoři: Milan Zajac, Mario Duchoň
Jazyk: slovenský
Vydalo: Vydavateľstvo Slovart Bratislava v roce 2022
Vazba: vázaná, tvrdá
Počet stran: 568
Formát: 170 x 240 mm
EAN: 9788055653020
Cena v době recenze: Megaknihy 812 Kč, Knihcentrum 982 Kč, Alza 859 Kč, Martinus 789 Kč, Slovart 39,90 €

Ing. Milan Zajac, PhD. (nar. 1986 Čadca) – botanik, mykolog, krajinný ekolog a fotograf. Vystudoval Fakultu ekologie a environmentalistiky Technickej univerzity vo Zvolene. Na Botanickom ústave Slovenskej akadémie vied (SAV) v Bratislave dokončil doktorát v oboru botanika. Své práce a fotografie publikuje v odborných i populárně-vědeckých článcích a knihách. Je členem Slovenskej botanickej spoločnosti a také Slovenskej mykológickej spoločnosti, obě působící při SAV.

Mgr. Mario Duchoň (nar. 1991 Bojnice) – milovník přírody, botanik, amatérský fotograf a cestovatel. Absolvent Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Odborně se zajímá především o horskou a stepní vegetaci Karpat, Panonské nížiny a Balkánského poloostrova. Podniknul také vícero několikaměsíčních výprav za flórou Jižní Ameriky, Nového Zélandu, jihovýchodní Asie a celé Evropy. Přispívá na stránky Botany.cz a je členem Slovenskej botanickej spoločnosti při SAV.

Radek DAVID
Ukázky obsahu knihy z respektu k autorským právům nejsou publikovány, možno shlédnout na webu vydavatele (viz. odkaz v „Podrobnostech“).