Ultimate magazine theme for WordPress.

Zhůří u Rejštejna: Připomínky k developerskému záměru na ochranářsky cenném území Národního parku Šumava

721

Ve smyslu § 8 odst. 3 zákona č100/2001 Sb. posílám připomínky k záměru č. PLK1829 „Soubor staveb Zhůří u Rejštejna“.

Zhůří u Horské Kvildy (Rejštejna). Foto: Radek David

1) Záměr je umísťován do rozsáhlé přírodní a chráněné oblasti s názvem „Národní park Šumava“

Park je stále deklarován ve II. kategorii podle IUCN. Má zde platit ochrana ekosystémů a může zde být realizována rekreace, která má být založená na prožívání setkání s nedotčenou přírodou.
Mezi hlavní pracovní cíle parků kategorie II. patří, mimo jiné, eliminovat a předcházet exploataci nebo jinému využívání území, odporující účelu vyhlášení jeho ochrany.

2) V předložené záměru se jedná o zásadní změnu zhůřské nezastavěné přírodní lokality

Běloprstka bělavá – jedna z našich nejvzácnějších orchidejí roste v místě záměru výstavby. Foto: R. David

Realistické posouzení vlivů záměru nemůže zůstat pouze u jasně definovaných zastavěných ploch s poukazem na to, že větší „zbytek“ posuzovaného území zůstane nedotčen.

Skutečně ovlivněná plocha bude podle zkušeností orgánů ochrany přírody více než desetinásobek. Širší okolí projektovaných staveb bude zatěžované hlukem, nočním osvětlením, pohybem osob, aut a je sem nutné zahrnout i nový fenomén elektro kol, koloběžek a mopedů, který dovoluje i fyzicky méně zdatným osobám dostat se tam, kde by po „svých“ už nemohli a to může ovlivnit i mnohem širší okolí, bez těchto elektropomůcek jinak nedosažitelných. Přidají se záchranné akce, podmíněné zvýšeným pohybem málo fyzicky zdatných osob.

Obsluha jímek s fekáliemi bude mít výrazný rušivý dopad, který ale není v záměru vůbec zmíněn. Při objemu vyvážecí cisterny 30 m3 bude vývoz celkového objemu jímek 15x na jeden odvoz a to se bude opakovat 7x ročně (interval 49 dní je ze studie), z toho 3x v zimním období. Předpokládám, že je realističtější vzhledem ke sklonu a zatáčkám silnice do ČOV Rejštejn (Sušice) by byl objem cisterny 12 m3, přičemž jeden kompletní vývoz fekálií vyjde na 37 jízd a opět 7x za rok.

Zapomenuto je na likvidaci pevných odpadů a rušivý vliv z toho plynoucí (nákladní automobily). Tyto vlivy kromě vyvážení jímek se obtížně kvantifikují, ale nepochybně se musí projevit, a to souvisí i s velmi důležitým a v naturových hodnoceních kupodivu nezmíněným jevem, kterým je fragmentace (drolení) krajiny vlivem lidské činnosti, jako jeden z nejdůležitějších negativních dopadů na živou přírodu.

K oné fragmentaci krajiny, při realizaci záměru na Zhůří, dojde nepochybně. Zachování celistvosti chráněných území má zásadní význam pro udržení nebo případné zlepšování stavu předmětů (tím se myslí živé organismy) ochrany přírody.

3) Není respektováno jasné doporučení

obsažené v „Dokumentaci EIA“, Ekopontis (citované z publikace „Preventivní hodnocení krajinného rázu území NPŠ“ – Löw et al 2009a):
 „Rozhodně nevytvářet novou zástavbu ve volné krajině ani neobnovovat zcela zaniklá sídla“.

Popisovanému případu se také věnuje publicistický pořad ČT 2 “Nedej se plus – Zhůří” dne 15. 11. 2015. Spuštění přehrávání pořadu:…

4) Z „Dokumentace EIA“, Ekopontis str. 120:

Účinnými organizačně technickými opatřeními omezit pohyb (agro)turistů mimo vlastní soubor staveb…, to nejde dodržet žádným myslitelným způsobem.

5) Co si představit pod pojmem „zachování principu předběžná opatrnost“

Vizualizace plánované výstavby na Zhůří. Reprofoto z portálu Cenia

u naturových vyhodnoceních záměru s mírně negativním vlivem např. na rysa ostrovida? Přitom touto nejasnou formulací jsou podmíněna vlastně všechna naturová hodnocení včetně celkového zhodnocení záměru ve stupni „mírně negativní“.

Princip předběžné opatrnosti podle různých výkladů vychází z § 13 Zákona o životním prostředí č. 17/1992 Sb., kde se uvádí:
Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit“.

To znamená jediné: nestavět zde právě i z důvodů předběžné opatrnosti, a ne jak autoři „Dokumentace EIA“, Ekopontis tímto principem naopak zdůvodňují svůj „mírně negativní vliv“.

6) Ekonomická stránka provozování farmy není v záměru a v posudku vůbec zmíněna

Prstnatec májový – další z chráněných orchidejí rostoucí v místě výstavby. Foto: R. David

Deklarované přechodné ubytování agroturistů není nic jiného než penzion, a to je jasný nesoulad s územním plánem. Je možné, že v době schvalování ÚP byl agroturista nenáročný občan, který by se spokojil s málem, ale to dnes neplatí. Ubytovací kapacity pro agroturisty jsou navrženy pro požadavky dnešní doby, o čemž nepřímo svědčí např. navrhované vodní zdroje a navazující velkokapacitní fekální jímky (žumpy). Ve studii záměru je uvedena roční potřeba 35 m3 vody na jednoho agroturistu a to odpovídá normě potřeby vody jednoho obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou za rok.

Chráněná orchidej vemeníček zelený, rostoucí v místě plánované výstavby. Foto: R. David

Předpokládá se, že agroturisté se budou stravovat samozásobitelsky, územní plán zde totiž nedovoluje vybudování restauračního zařízení. Samozásobování dnes už není vůbec samozřejmé a obvyklé a navíc obchody s potravinami jsou ze Zhůří relativně odlehlé a zřejmě tak bude později vyvinut nátlak na provoz restaurace nebo podobného stravovacího zařízení.

Zemědělská část záměru umožňuje chov max. 25 – 30 ovcí pro užitek (a vzdělávání). Výkupní cena živé váhy jehněte je cca 60 Kč/kg, jateční váha cca 40 kg. Zhruba 70 000 Kč je roční výnos. Pokud se bude prodávat i bourané maso, pak by to bylo cca 180 000 Kč/rok. Tento odhad tu mám jen proto, abych ukázal, že provozní náklady ekofarmy nelze hradit tímto způsobem a směrování k placenému ubytovávání je pro majitele nezbytné a zemědělská činnost je jen chabé krytí pravého účelu záměru.

7) Celý záměr je postaven na zásadních chybách příslušných úřadů

zastupitelstva Rejštejna, také samotné Správy NPŠ při prodeji pozemků investorovi (jednoznačný vliv častého střídání názorů na to, co s parkem a tím i ministrů ŽP a ředitelů Správy).
Územní plán obce Rejštejn je nepochopitelně platný, přestože byl doložitelně schválen nezákonně.
Soudy, které nad touto kauzou probíhaly a stále ještě probíhají, zajímá především to, zda došlo k procesním chybám, promlčení…, ale že celý záměr jde naprosto proti liteře zákona, základním myšlenkám a duchu šumavského národního parku, jim uniká.

O záměru výstavby v lokalitě Zhůří u Rejštejna s poukázáním na stavbu podle územního plánu schváleného v rozporu se zákonem, jsme již v magazínu PresSpektrum upozorňovali před časem v článku: Na Zhůří u Horské Kvildy se nabízí pozemky dle územního plánu…

8) Nedávno, v roce 2009, proběhla v téže lokalitě asanace většiny bývalých vojenských objektů

za 11 865 386 Kč, přičemž 90% nákladů hradily dotace Evropské unie, zbytek náš stát. Odstranění podobných pozůstatků armády proběhlo i na jiných místech parku. To byly významné kroky, kterými vyšel vstříc zdejší přírodě.

Zhůří u Horské Kvildy (katastrálně u Rejštejna) je celoročně vyhledávaným místem pro svůj půvab, klid a rozmanitou přírodu. Foto: Radek David, PresSpektrum

9) Z šumavského parku jsou bohužel známy jasné případy investorů,

kteří šli do schvalovacích procesů s projekty, které bylo možno schválit, ale výsledky se značně lišily od proklamací a stavební úřady – i za asistence např. Mánkovy a Stráského Správy NPŠ – už jen dodatečně výrazně změněné stavby schvalovaly.

Příklady:

  • architekt Hodan, Filipova Huť: dnes penzion, na začátku „rodinný dům“ (a ke všemu ve II. zóně NP);
  • finančník Frank a jeho „ekofarma“ Horská Kvilda;
  • sám investor předkládaného záměru Kreuziger v případě jeho „Brücknerova domu“ v Prášilech ukázal, jak dovede zacházet s úřady – nepovolené zbourání památkově chráněného objektu, postavení repliky;
  • „Farma“ Vilémov na Kvildě, dnes penzionát.

O nepovolené stavební aktivitě Romana Kreuzigera staršího v Prášilech informoval server IDnes v článku: Kreuziger chránil památku po svém: zboural ji a postavil luxusní penzion…

10) Většina obcí parku a i jeho návštěvníci už mají dost zastavování okolí obcí

a veřejné mínění už není vůbec nakloněno zastavování volného prostoru na Šumavě (viz lanovka Hraničník).

Ze všeho zde uvedeného vyplývá významně negativní vliv záměru na přírodní poměry zhůřské lokality.  Pokud záměr projde a bude se stavět, bude Kreuzigerův případ nepominutelným příkladem pro další investory a tím se negativní vliv ještě prohlubuje.

Karel SCHNEIDER

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.