Ultimate magazine theme for WordPress.

yoloxxx.com

Rodným krajem slavného zbojníka: Naučný chodník „Jánošíkovým chotárom“ – Slovensko (Terchová, Malá Fatra)

Pojmenování naučného chodníku, stejně jako několika dalších zajímavostí tohoto kraje po legendárním zbojnickém kapitánovi není, jak mnozí vědí, náhodné. Slovenský národní hrdina Juraj Jánošík je zdejším nejslavnějším rodákem. Prapotomek valašských kolonizátorů spatřil světlo světa v jedné z mnoha terchovských osad – Jánošíkovci.

3 880

Během putování Malou Fatrou rozhodně stojí za to sestoupit z nádherných horských hřebenů a projít si neméně malebné podhůří. Kraj plný stop po tradičním pastevectví a řemeslné výrobě zdejších horalů. Poučit se o zajímavé historii a porovnat s dneškem. Jednou z několika možností je procházka naučným chodníkem „Jánošíkovým chotárom“. Parádní okruh, a je s podivem, že uprostřed prázdnin tady nepotkáváme, kromě několika místních obyvatel, ani živáčka!

Osada Jánošíkovci a místo, kde stávala rodná chalupa Juraja Jánošíka (duben 2018). Foto: Radek David

Pojmenování naučného chodníku, stejně jako několika dalších zajímavostí tohoto kraje, po legendárním zbojnickém kapitánovi není, jak mnozí vědí, náhodné. Slovenský národní hrdina Juraj Jánošík je zdejším nejslavnějším rodákem. Světlo světa tu, jako prapotomek valašských kolonizátorů, spatřil v jedné z mnoha terchovských osad – Jánošíkovci (též osada U Jánošov), v lednu roku 1688. I do Jurovy rodné osady vás chodník přivede.

A právě touha poznat místo Jánošíkova narození, nás letos na jaře poprvé zavedla na část naučného chodníku. Ve všeobecném povědomí těch, co se o tomto zbojníkovi učili na hodinách ještě československého dějepisu je, že se narodil v Terchové, což je ale taková všeobecně povrchní informace. Osada Jánošíkovci pod správní obvod Terchové jistě patří, ovšem leží od ní asi čtyři kilometry.

Časně jarní pohled na část hlavního hřebene Malé Fatry (zleva: Malý a Veľký Rozsutec, Stoh a nejblíže Boboty) od osady Kýčera (duben 2018). Foto: Radek David

Takže, v dubnu navštěvujeme krátký úsek naučného chodníku mezi osadami Kýčera a Jánošíkovci. Jako jsou „nakažlivé“ hory Malé Fatry, stejně tak vás pohltí i malofatranské podhůří s nesčetnými, parádními výhledy právě na hlavní hřeben její kriváňské části. Odevšad tu dýchá atmosféra těch starých časů. Vždyť samotné osady na člověka doposud působí dojmem, že se tu zastavil čas.

Socialistická „úprava“ staré dřevěnice.

Na okraj, chtě-nechtě, musím podotknout, že na mnoha místech se zastavily nejen ony staré dobré časy, ale své stopy zde zanechalo také období krajně nevkusných architektur socialistických, stejně jako nelze nechápavě „zakroutit“ hlavou nad snobskými, šílenými kýčárnami novodobých zbohatlíků. Asi jako všude jinde.

Na první pohled je nám však jasné, že se na Jánošíkovy chotáry vrátíme o tři měsíce později, během našeho pobytu v nedaleké Štefanové na přelomu července a srpna. Zdolání celého čtrnáctikilometrového naučného chodníku si rozhodně nenecháme ujít. Stalo se, jak jsme naplánovali, tak tedy – vzhůru na chotáre!

Základní údaje o trase - najeď kurzorem na fotografii

Základní údaje o trase

Délka: 13,5 km
Náročnost: lehká až středně těžká trasa
Nejnižší bod: Terchová 525 m n.m.
Nejvyšší bod: Gažovci, Jánošíkovci, Smrekovci 750 m n.m.
Oblast: Terchová, Žilinský kraj, Kriváňská Malá Fatra, Horné Považie
Východiště a cíl: Terchová, u kostela sv. Cyrila a Metoda
Doporučené mapy: TATRAPLAN Malá Fatra ( 1:25000)
Dopravní možnosti: autobus Žilina – Terchová, vlastní doprava, parkování v obci
Možnost občerstvení: Terchová, Stražanovci (hospoda „U Kyčerana“)
Zajímavosti na trase: historie a současnost, původní dřevěnice, rodiště Juraja Jánošíka, krásná příroda, výhledy na hřebeny Malé Fatry

Na fotografii: Socha J. Jánošíka v Terchové
Foto: © Radek David, 18.9.2015

Úvodem: Pozor na křižovatky a odbočení

Než začnu s popisem vlastního okruhu, musím upozornit, nedošlo-li od 29. července 2018 k nápravě, na dost nepřehledné značení některých částí naučného chodníku. Tedy alespoň ze směru, který jsme zvolili – od tabule č. 10. Delší čas neobnovené značky nejsou někde téměř vidět, jinde návštěvníka může zmást špatně odstraněné staré značení, které již neplatí (Gažovci), takže pobíháte tam a zpět (staré, nové a nevíte, které platí) a vůbec největším problémem je hodně bídné značení na rozcestích, kde si můžete velice snadno daleko a nepříjemně tzv. „zajít“. Ke každému rozcestí přidávám detail výřezu z mapy, s vyznačeným správným směrem.

Vše je o to horší v situaci, kdy naučný chodník není přesně zaznamenán v žádné mapě, podle které se dá v terénu přesně orientovat a pohybovat. Alespoň my jsme takovou mapu marně hledali (Na mapových portálech; Mapy.cz a Hiking.sk i v dostupných tištěných turistických mapách.) a nic nenašli, a to ani na infocentrech v Terchové. Zajímavé je, že třeba na Mapy.cz mají přesně vyznačeno rozmístění informačních tabulí celého naučného chodníku, ale propojení trasou (zelená čerchovaná čára) již nikoliv. Vydáváte-li se na cestu poprvé, můžete mít s orientací v některých částech nemalé problémy.

Proto jsem také celý okruh do portálu Mapy.cz vyznačil a (16. 9. 2018) zaslal k realizaci. Při nejbližší aktualizaci portálu již bude trasa do mapy zanesena. Od 1. listopadu 2018 aktualizováno!

Začínáme a končíme u kostela v Terchové

Kostel sv. Cyrila a Metoda v Terchové. Foto: Radek David

Není ideálnějšího místa pro start a cíl pěší trasy než ten, ke kterému se dostanete kterýmkoliv dostupným dopravním prostředkem. V našem případě se jedná o kostel sv. Cyrila a Metoda v centru Terchové. Od tabule č. 1, ze které se dozvíte úvodní informace, volíme cestu opačným směrem, než je číslování dalších info tabulí (celkem je jich na trase deset), tedy od desítky k jedničce.

Cesta vede po asfaltce (ulička Na Úboč) přes severní část Terchové podél potoku Varinka (ulice A. F. Kollára, přecházející v Poľnou) až po křižovatku Panská Lúka. Tam se z tabule č. 10 dozvíte zajímavosti z historie oboru domácí a řemeslné výroby v Terchové. Na křižovatce se dáváme doleva směrem k dědině Horná Tížina (stále se jedná o asfaltovou silnici) a po necelém půl kilometru přichází, na začátku Horné Tížiny, rozcestíčko, kde může nastat první orientační problém. Najít tu dobře viditelnou zelenou značku pro naučné stezky je opravdu nelehké a logika velí pokračovat po silnici přes osadu. Než zjistíte, že jste úplně mimo, můžete ujít klidně přes dva kilometry. Na zmíněném rozcestí se totiž musíte dát doprava na vedlejší cestičku vedoucí přes osadu Ďuriškovci a stoupající dál do osady Gažovci.

Gažovci – Vyšní Jankovci – Stražanovci – Marunovci

Osada Gažovci. Foto: Radek David

Gažovci je malebná náhorní osadička s výhledy na oba Rozsutce, Stoh a hlavní hřeben Kriváňské Malé Fatry. Kochání se výhledy vám i zde může trošku zkazit nesnadná orientace, neboť splést se dá hned dvakrát. Poprvé vás pomýlí (minimálně znejistí) ještě znatelná značka po (patrně) původní trase chodníku směrem jihovýchodním.

Ta však již neplatí, a po důkladném pátrání nacházíte i aktuální značení směrem přesně opačným a po několika metrech tímto správným směrem dojdete k tabuli číslo 9, pojednávající o historii valašského ovčáckého řemesla.

U tabule se cesta opět rozdvojuje, aniž by ze značení jednoznačně vyplynulo, který směr je ten váš. My se vydali doleva po „hlavní“ polní cestě a po asi 300 metrech došli na kraj lesa s moc hezkou vyhlídkou. U ní vzorně udržované lesní ohniště, které má na stromě vyvěšený svůj provozní řád, opékací nářadí, zálohu dříví i správce a dokonce návštěvní knihu. Opravdu nevídaná věc a moc dobrý nápad. Ovšem směr pro další pokračování Jánošíkovým chotárom to správný nebyl. Vracíme se zpět k tabuli a volíme druhou možnost (správnou), zarostlý nenápadný chodník, jež nás po čase přivádí na cestu do další osady – Vyšní Jankovci s osmou informační tabulí.

Krajina u osady Gažovci. Foto: Radek David
Dřevěnice v osadě Vyšní Jankovci. Foto: Radek David

V osadě s několika starými dřevěnicemi a hospodářskými staveními se z tabule poučujeme o systému staveb a funkčnosti terchovských hospodářských usedlostí. Na konci osady nás značka vede prudce doleva a po 300 metrech přichází další oříšek – rozcestí šotolinové cesty, po které jsme přišli se sotva znatelnou luční (spíše slabě vyjetými kolejemi). Po značení opět nikde ani památky, a tak pokračujeme po „hlavní“. Poučení předchozími zkušenostmi se po několika desítkách metrů chůze, pro jistotu, podíváme dalekohledem na kmen malé břízy rostoucí u té luční cestičky, vzdálené asi 100 metrů od uvedeného rozcestí, a na bílé kůře se nám zdá, že vidíme sotva znatelný příčný zelený proužek pro označení naučné trasy. Aha, takže zase špatně, měli jsme jít doprava po louce.

V osadě Stražanovci. Foto: Radek David

Takže, zpět na příjemnou luční pěšinku a po ní klesáme do údolíčka, ve kterém se ukrývá další z osad na trase – Stražanovci. Sedmá cedule popisuje exteriér a interiér tradiční terchovské „dřevěnice“. I tady je jich několik a také obydlených.

V polovině osady opět zatáčíme doleva a šťavnatým výstupem přes stražanovské pastviny přicházíme do osady Marunovci. V opravdu malebné vesničce je několik krásných původních dřevěnic (v zimě tu musí být jako v pohádce), ale i dva novodobé „dřevěnicové“ kýče v podobě penzionů na konci osady. Zakroutíme nevěřícně hlavou a pokračujeme klesáním po asfaltce na rozcestí Vyšní Repáňovci.

Šípková – Jánošíkovci – Poľany – Kýčera – Terchová

Rozcestí k osadě Jánošíkovci. Foto: Radek David

Z rozcestí Vyšní Repáňovci je možné si odskočit do, asi 100 metrů vzdálené, hospody „U Kyčerana“ na okraji osady Stražanovci a lehce se občerstvit. My jsme si tam to pivko dali. Pokračujeme dál do osady Šípková. U autobusové zastávky tam cedule číslo 6 popisuje průběh hospodářského roku v Terchové a okolí. Po asfaltce pokračujeme (stoupáme) necelé dva kilometry k nejuctívanějšímu místu tohoto kraje – osadě Jánošíkovci, rodišti slovenského národního hrdiny.

Osadu, kde v lednu 1688 spatřil světlo světa Juraj Jánošík, jsme si podrobně prohlédli letos v dubnu (viz. fotografie). Jurajův rodný dům už tady nestojí; ale na jeho místě najdete pamětní desku a na rozcestí před vesničkou se z páté tabule dozvíte podrobnosti z jeho krátkého života.

Po asfaltové silničce pokračujeme dál. Míjíme malebnou osadu Smrekovci a po kilometru přicházíme na rozcestí Poľany. Zdejší informační tabule č. 4 je věnována historii místní lidové kultury a folklóru. A navíc – nabízí parádní výhled na hlavní hřeben Malé Fatry. Podívaná na čtvrté nejvyšší hřebeny Slovenska nás odteď doprovází až do cíle.

Jánošíkovci - část osady, kde stávala rodná chalupa Juraja Jánošíka (duben 2018). Foto: Radek David

Z rozcestí Poľany je to takřka co by kamenem dohodil do další nádherné osadičky – Kýčera. I tu jsme obdivovali už při naší jarní procházce. Za osadou nás očekává tabule „trojka“, věnovaná místní přírodě. Tady se dáváme doleva z kopce a ponad osadu Vyšní Berešovci scházíme poslední asi dva kilometry luční pěšinou do Terchové. Přibližně 300 metrů před Terchovou nám poslední cedule č. 2 podává podrobné informace o historii obce, o strastech a útisku místních horalů po dobu uherské nadvlády až po současnost.

Přes drobné technické nedostatky opravdu stojí za to naučný chodník „Jánošíkovým chotárom“ absolvovat. V kteroukoliv roční dobu, vždy to bude krásný zážitek.

Radek DAVID

Mapa oblasti

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.

xxx porn