Ultimate magazine theme for WordPress.

Výlet na Třístoličník, Trojmezí a Plechý

2 547

Tímto článkem  bych rád zahájil nepravidelnou sérii tipů na výlety a túry po Šumavě a Pošumaví. A začneme hned jedním pěkným celodenním přechodem hlavního hřebene z Nového údolí přes Třístoličník, Trojmezí a Plechý do Nové Pece. Nebudou chybět vláčky, borůvky, bavorská hospoda, daleké výhledy či ledovcové jezero obklopené krásnou šumavskou přírodou. Takže pokud hledáte inspiraci na  výlet, čtěte dál.

Hlavní údaje o trase - najeď kurzorem na fotografii

Hover Box Element

Hlavní údaje o trase

Délka trasy: cca 23 km.
Náročnost: celodenní túra s převýšením okolo 900 metrů nahoru a 900 metrů dolů, občas kamenitý, kluzký a blátivý terén, tomu je třeba přizpůsobit vybavení.
Oblast: jižní Šumava.
Východiště: Nové Údolí, železniční stanice.
Cíl: Nová Pec.
Doporučené mapy: KČT č. 66 (Trojmezí) a Shocart č. 435 (Trojmezí a Pláně).
Dopravní možnosti: ideálně nechat auto v Nové Peci, vlakem dojet do Nového Údolí a pak se vracet k autu; lze jít i opačně a dojít do Nového Údolí na vlak (vyhledání spojení zde).
Možnosti občerstvení: horská chata na Třístoličníku (Dreisesselberg schutzhaus), dále ve východišti a cíli putování.
Zajímavosti na trase: expozice Pošumavské jižní dráhy v Novém údolí, Rosenauerův památník a Schwarzenberský kanál, hraniční sloup na Trojmezí, nejvyšší český vrchol Šumavy – Plechý (1378 m), horské smrčiny v Trojmezenském pralese, Stifterův památník a cesta obnovujícím se horským lesem k Plešnému jezeru.

Jednu z nejkrásnějších šumavských túr zahajujeme na nádraží v Novém Údolí a postupně přes zarůstající pastviny stoupáme po červené turistické značce k lesu. Po lesní silničce pozvolným stoupáním pokračujeme až k Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, který v těchto místech začíná a vine se okolo celého masivu Plechého a Smrčiny až k Přední Zvonkové. Je zde také památník projektanta celého  plavebního kanálu, Josefa Rosenauera.

My ještě chvíli pokračujeme jen mírně do kopce hustým smrkovým lesem, ale postupně jak se přibližujeme ke státní hranici začíná stezka stoupat a hraničním průsekem už se dereme do pořádného „krpálu“. Můžeme zde pozorovat s rostoucí nadmořskou výškou přechod od smíšených porostů buku, smrku a jedle k horským smrčinám, v současné době silně poznamenaným větrnými a kůrovcovými kalamitami.
Po zhruba 7 kilometrech jsme na Třístoličníku neboli Dreisesselbergu (1302 metrů). Můžeme se občerstvit v hostinci, vylézt na vyhlídkovou skalku či zdolat sousední ještě vyšší vrchol Hochstein (1332 metrů) s kapličkou Jana Nepomuckého.

Od Třístoličníku se vydáme nenáročnou hraniční hřebenovkou přes nevýrazné  vrcholy Vysoký hřeben (1341 metrů) a skalnatou Trojmeznou (1361 metrů) a sejdeme na Trojmezí. Zde se stýkají hranice České republiky, Rakouska a Něměcka. Je tu pěkný hraniční obelisk či sloup. Doposud jsme mohli po obou stranách hranice sledovat boj přírody s následky odumírání stromového patra lesa v důsledku působení větru a kůrovce. Nová generace horského lesa se více či méně úspěšně na většině hraničního hřebene zmlazovala.
Od Trojmezí můžete sledovat a porovnávat jak si s popsaným problémem poradí člověk a jak příroda. Na rakouské straně, kde lesy patří klášteru ve Schläglu, lesníci provedli klasické zpracování kalamity a nové zalesnění. Na naší straně je první zóna národního parku v rámci komplexu trojmezenského pralesa. Je to takový dlouhodobý srovnávací experiment.

Pozitivem je, že se nám odkrývají daleké výhledy do rakouského podhůří cestou k nejvyššímu vrcholu dnešního výletu, kterým je Plechý (1378 metrů). Na jeho vrcholu je několik velkých kamenných bloků, které lehce zdoláte a můžete se kochat pohledem z „opravdového“ vrcholu. Z Třístoličníku je to sem necelých 5 kilometrů s minimálním převýšením.
Do Čech lze sestupovat naučnou stezkou po kraji karu Plešného jezera. Stezka vás provede opravdovou divočinou, spletí popadaných kmenů, kamenů, kluzkých kořenů a bující vegetace. Lze zřetelně pozorovat měnící se vegetační stupně.

Na Plechém vládne smrk a jeřáb, porost je rozvolněný a mladé stromky ve velkých rozestupech. Směrem dolů se přidává postupně buk, javor i jedle a podrost houstne. Cestou budete míjet majestátní pomník básníka Šumavy Adalberta Stiftera z roku 1877. Nedaleko je vyhlídka nejen na Plešné jezero a příkrou jezerní stěnu nad ním, ale i dál na Lipensko.
Cestou budete také míjet pařez jednoho z nejstarších smrků Šumavy, je u něj informační tabule, kde se dozvíte mnoho zajímavého o tomto více jak 500 let starém stromu.

Sešli jsme na hráz Plešného jezera, z vrcholu Plechého to nejsou ani 2 kilometry, ale terén je celkem náročný a za mokra hodně kluzký. Sestoupali jsme o téměř 300 výškových metrů níže. Alternativní sestupovou cestou z hraničního hřebenu by bylo pokračovat ještě chvíli po červené hraničním hřebenem a pak po žluté po druhé straně hřebene nad Plešným jezerem na rozcestí Pod kamenným mořem.

Na hrázi Plešného jezera si můžeme pročíst naučné tabule, posedět na lavičkách, odpočinout, pokochat se výhledy na mohutnou jezerní stěnu a pak pomalu vyrazímě přes zajímavý přírodní úkaz – kamenné moře – na poslední etapu našeho putování.
Až do Nové Pece budeme sledovat zelenou turistickou značku. Ta nás mimo jiné chvíli povede okolo Schwarzenberského plavebního kanálu. Budeme tak moci obdivovat um dávných zeměměřičů, stavitelů a kameníků, kteří vybudovali tento plavební kanál jen s minimálním technickým vybavením a přesto je po více než 200 letech plně funkční!

Poslední kilometry urazíme po asfaltce vedoucí mezi loukami, která nás dovede až do centra Nové Pece. Doufám, že jsem vás alespoň trochu navnadil a přeji hezké počasí a pěkné zážitky z putování po Trojmezí.

Jiří DOLEJŠÍ

Mapa oblasti

1 komentář
  1. Petra říká

    Super popisu výletu a také fotky:) Šumava je prostě krásná, letos se chystáme na týden na chatu a zřejmě někde k Prášilskému jezeru. Info jsem sbírali z tohoto článku http://www.topsleva.cz/aktuality/sumava-tipy-na-vylet/ , tak už pomalu začneme plánovat trasy:)

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.