Rouhův betlém ve Velešíně patří mezi unikáty českého lidového betlemářství
Období spojené s oslavou Vánočních svátků je doslova nabito lidovými tradicemi. Přehlídka českých a moravských zvyklostí, jež doprovází čas Vánoc, ale také před i povánoční dobu, je téměř nekonečná. Mezi světově proslulé patří zejména naše lidové betlemářství.
Nebudu se zabývat velice obsáhlou historií Vánoc v české a moravské kultuře. Tradici českých Vánoc chceme věnovat seriál, který začne postupně vycházet počátkem adventu v roce 2020. Dnes vás chci pozvat k prohlídce unikátního betlému, jehož autorem je pan Pavel Rouha z Velešína u Českého Krumlova.
Betlém v domě U Kantůrků je každý rok trochu jiný
Soukromý zemědělec Pavel Rouha vystavěl svůj betlém na ploše přibližně 34 metry čtvereční. Betlém není postaven trvale, ale každý rok jej autor demontuje a měsíc před otevřením opět znovu postaví. Jednotlivé postavičky zůstávají, přibudou nové, částečně se mění kompozice a „čerstvá“ je i krajina. Ta sestává z přírodních mechů a kořenů. Je částečně mechanický.
Kromě tradičního námětu – jesliček, tvoří betlém, situovaný pod velešínským kostelem a hradem na horizontu, vesničku pošumavských i šumavských lidových řemeslníků. Najdeme tu dokonce i vinaře a hasiče. Jednotlivé figurky, vysoké 17 centimetrů, jsou vyřezávány z lipového dřeva a předlohami pro většinu z nich byly a jsou skutečně existující osoby. V současnosti je jich kolem dvou set.
V betlémské společnosti je několik velešínských postav, také přátel a známých autora; třeba legendární prácheňský dudák pan Josef Režný, do lenorské pece sází chléb pekař Augustýn Sobotovič. Mezi hasiči najdeme i figurku nápadně a možná jen náhodně(?) připomínající V. Klause. Nechybí ani historické osobnosti, jako autor světoznámé vánoční mše „Hej, Mistře!“ Jakub Jan Ryba.
Také sám pan Rouha se zvěčnil coby košíkář, neboť pletení košů patří mezi jeho další záliby.
Čím je velešínský betlém unikátní?
Především tím, že je každý rok jiný a stále se rozšiřuje. Jak říká sám jeho autor pan Rouha na stránkách Jihočeského muzea: „Ani nespím z pomyšlení, že by někdo přišel a řekl: Tohle jsme viděli už vloni.“.
Ve stejném článku velešínský betlém vysoce hodnotí také etnografka Alexandra Zvonařová z Jindřichohradeckého muzea, zabývající se tradicí českého betlemářství. Řezbáře Pavla Rouhu přirovnává k o několik set let staršímu jindřichohradeckému měšťanu Tomáši Krýzovi, autorovi slavných Krýzových jesliček.
Betlém je postavený v místnosti na ploše přibližně 10 x 4 metry. Pro mě osobně je nejpozoruhodnější, že podklad netvoří pevný umělohmotný základ, ale že je prostorově rozvržen do imitace skutečné krajiny, která je vymodelovaná přírodními materiály – mechy, pařezy. Různé doplňky (stromy, keře aj.) jsou rovněž řešeny větvičkami a částmi různých dřevin a jiných rostlin. Také u jednotlivých stavení je používáno skutečných omítek, dřeva, plátna apod. Postavy bývají oblečeny do opravdových textilií.
Prohlídka expozice v domě U Kantůrků (v blízkosti kostela sv. Václava) je zdarma, respektive za dobrovolné vstupné, což dokazuje také skutečnost, že betlém jako jeden z mála nevzniká pro peníze, ale z důvodu zachování tradic.
Rouhův betlém ve Velešíně bude k vidění do 6. 1. 2020, každý den od 14 do 16 hodin. V domě je také k umístěna expozice menších betlémů, vyrobených různou technikou a materiály. Více informací o otevírací době najdete na webu Přátelé města Velešína.
Jana DAVIDOVÁ