Původní pohanské oslavy zimního slunovratu, později křesťany převyprávěné do příběhu Vánoc, si novodobá konzumní společnost již po několik let přetváří do podoby nevkusného festivalu nenasytnosti, „cocacolovsko – santaklausovského“ nevkusu a bezbřehého běsnění za nákupy veskrze nepotřebného harampádí.
Kdo o Vánocích neutratí za, k životu nepotřebné zbytečnosti, alespoň deset tisíc, jako by nebyl. Okolím je považován za jakéhosi zoufale nemoderního ubožáka, co svůj život neumí řídit za použití nejmodernější aplikace v nejnovějším typu „chytrého“ telefonu, co mu přinesl Ježíšek. Třeba.
Není divu, že toto novodobé pojetí Vánoc se svými následky představuje zároveň žně pro psychology, psychiatry a v neposlední řadě i pro exekutory, navštěvující nezodpovědné šílence, kteří si na nákupy onoho nepotřebného haraburdí berou dokonce úvěry, a to i s vědomím, že jim záhy nastanou nemalé problémy se splácením.
Už ani nehovořím o rozmáhající se neúctě k naší české a moravské tradiční, po staletí se vyvíjející a udržující podobě oslav vánočních svátků, zavlékáním cizích prvků a zvyklostí postavených nikoliv na duchovních, ale právě na marketingových základech; přeloženo do srozumitelnější řeči – Vánoce jsou brutálně zneužívány jako prostředek, jak z lidí vysát co nejvíce peněz.
O roli tzv. mainstreamových médií v předvánočním, vánočním i povánočním čase si nedělám žádné iluze. Přehled článků, jež obsahují v první řadě všelijaké až bizarní ekonomické statistiky vánočních nákupů a reklamy, co jen pomáhají z nejkrásnějších svátků v roce vytvářet bohapusté bezskrupulózní komerční a nevkusné šílenství, by byl nekonečný. Na rozdíl od těch, jež ve vašich domovech navodí klid, laskavost a pohodu.
Dá se novodobému vánočnímu šílenství vůbec bránit?
Dá, a nevyžaduje to žádné rady psychologů či psychiatrů. Stačí nenechat se pohltit bláznícím davem. Obrnit se vůči okolí tím, že si vytvoříte svoji, klidnou vánoční atmosféru u vás doma. Takové vánoční mikroklima „ladovských Vánoc“ se vším, co je provází. Oprostit se od politiky, čtení a sledování spousty tzv. mainstreamových médií (zejména těch zahnojených otravnou reklamou), vyhnout se nákupnímu šílenství.
Vyvonět domov purpurou, pouštět si naše tradiční lidové koledy, pohádky, dokumenty o našich vánočních zvycích a tradicích, číst. A nezapomenout na, ničím nenahraditelné, očistné procházky do přírody.
Vánoční svátky bývají spojené s idylickou zimní krajinou. Bohužel, ne vždy (dokonce bych řekl málokdy) se tak poštěstí. Vzpomínám si – a je to už nějaký pátek, že i v dobách mého dětství na Valašsku jsme se strachovali o „bílé“ Vánoce a spíše než o Vánocích, býval sníh na Mikuláše. A do puntíku platila stará osvědčená lidová pranostika: „Černé Vánoce, bílé Velikonoce.“ či chcete-li: „Vánoce na blátě, Velikonoce na sněhu.„.
S tím ovšem nic nenaděláme. Není to člověk (a nikdy nebude), kdo po 4,7 miliard let ovládá obří a nekonečný kolotoč dění v Přírodě. Smiřme se pokorně s touto skutečností, nevyvíjejme zbytečné a marné snahy to měnit.
Přeji všem krásné a klidné Vánoce. Oslavte je především láskou k bližním, úctou a pokorou k Přírodě, počinem, který stál u zrodu těchto krásných svátků.
Radek DAVID