Vědci, ve studii zveřejněné 6. 1. 2023, na stopatnácti stránkách analyzují jak podrobnosti kolem vzniku, průběhu a lokalizace požáru, tak se zabývají tímto přírodním jevem v širších souvislostech. Zejména příklady ze zahraničí, kde jsou požáry v přírodě o mnoho častějším jevem než u nás.
Ve vědecké studii nechybí ani rozbor sociologických aspektů vnímání této události laickou veřejností, stejně jako různých způsobů prezentace v médiích. Čerstvá tisková zpráva Ministerstva životního prostředí shrnuje závěr v nadpisu: „Vědci zmapovali požár v Českém Švýcarsku. Majitelé lesů se z něj musí ponaučit. Pro přírodu ale znamená probíhající obnova velkou šanci“.
Kdo má zájem si prostudovat celou vědeckou analýzu, může tak učinit, odkaz na studii (pdf) je součástí TZ MŽP (prolink v článku). Pro laika ovšem většina materiálu, plná statistik, grafů, mapek, fotek a počítačových modelů, nemusí být až tolik zajímavá. Všeobecné pozornosti by ale neměly uniknout některé statě, jež ukazují či popisují vnímání požárů v přírodě očima skutečných odborníků.
Velice zajímavý je závěr studie, věnovaný rozboru forem informování stran médií.
Zejména účinkům a vlivu nekvalitních, zavádějících (nevědomě i účelově) článků, jejichž autoři nejsou zpravidla žádnými odborníky pro dané téma, na vytváření falešného a zkresleného pohledu a názoru veřejnosti. Stav, jenž – zejména v mainstreamových médiích – platí všeobecně.
Požár očima fotografa Národního parku České Švýcarsko
Také letošní první číslo české mutace časopisu National Geographic se vrací k popisovanému požáru. Celý svůj úvodník mu věnuje šéfredaktor Tomáš Tureček. Přiloženo je několik časosběrných fotografií Václava Sojky.
Jeho dojmy jsou totožné s mými, jež jsem získal během týdenní dovolené v Českém Švýcarsku na konci září 2022, tedy šest týdnů po uhašení požáru.
Následují fotografie Václava Sojky, které dokazují, jak doslova „přes noc“ dokáže příroda na spáleništi regenerovat a život v ní se přizpůsobit podmínkám spáleniště, jež se tak stává kolébkou nového života.
Sám fotograf, kromě snímků, situaci velice výstižně popisuje v závěrečném odstavci svého textu nazvaném „Zákulisí“:
„Někteří lidé přemýšlejí, jak dát naši spálenou krajinu opět do pořádku. Do našeho pořádku. Sanovat, vysázet, prořezat, zkulturnit, zpřístupnit… Jenomže původní, divoký život zpívá jinou píseň, podle úplně jiných not. Teď máme jedinečnou možnost dívat se a poslouchat, jak pracuje mistr.“.
Fotografové, zabývající se dlouhá léta fotografováním přírody a krajiny, tedy vracející se mnohokrát v čase na stejná místa, jsou často těmi nejpovolanějšími a nejcitlivějšími posuzovateli změn.
Bývají přímými účastníky dění v přírodě jejich oblíbeného regionu či regionů. Svůj pohled (i názor) si vytváří na základě vlastních vjemů a prožitků, jež mají podloženy stovkami a tisíci důkazných snímků.
Takže vzkaz pro všechny ty „odborníky“ v europarlamentech, senátech, národních parlamentech, zastupitelstvech, hospodách…a klávesnicové všeználky v internetových diskuzích je prostý: „Dívejte se a poslouchejte, jak pracuje Mistr!“.
Radek DAVID