Listuji v novém čísle Vimperských novin. Abych se přiznal, periodika tohoto typu nemám moc rád. Jednak u nich postrádám skutečný novinový formát (když už jsou tištěná a nazvaná novinami), ale hlavně pro jejich nudný a monotónní obsah, absenci vlastního názoru a prakticky nezveřejnění kritického (opozičního) pohledu. Čiší z nich takový ten „moderní PR („píár“) styl: Všechno je super, všichni se mohou pro blaho občanů města, a zvláště pro zatoulané psy a kočky, přetrhnout. Také se nejedná o žádné noviny (většina informací je známá již předem z internetu), ale spíše o jakýsi zpravodaj. No nic; účelem dnešní glosy není zabývat se úrovní periodik tohoto typu (zdaleka nejen vimperského). Ostatně, tu hodnotí, každoročně jako všeobecně katastrofální, nějaká instituce v rámci celé ČR.
Chtěl bych se dotknout třech oblastí, o nichž jsem měl v úmyslu psát a náhodou tato témata obsahují i zmíněné Vimperské noviny, a tak spíše zareaguji na konkrétní články.
Rekonstrukce ulice 1. máje a Pivovarské
Potěšil mě úvodník paní starostky, že město chce s předstihem řešit situaci a hrůzostrašný stav (nejen technický, ale hlavně provozní) v ulicích 1. máje a Pivovarské, které tvoří hlavní průchozí koridor historickým centrem města, ještě před plánovanou rekonstrukcí zámku. Odpustím si polemiku, zda skutečně k rekonstrukci zámku konečně dojde (nejedná se o první slib v tomto směru), stejně jako o tom, proč na existenci historického klenotu neprofituje město už dávno. Zaplaťpánbůh, že se přece jen, po čtvrtstoletí netečnosti, objevuje jakési světlo na konci tunelu.
K vlastní rekonstrukci výše zmíněných ulic mám několik postřehů. Naskakuje mi husí kůže, když tu a tam slyším, že tyto ulice jsou „hlavní dopravní tepnou“ města. Pominu, že jsou nejkratší cestou k nemocnici. Ale dopravní tepnou? Kam? Do cukrárny, do banky? Jak významné a životně důležité jsou objekty a cíle lidí líných ujít pár desítek či stovku metrů pěšky, že křižovatkou u pošty musí přes den projet až 107 aut během 5 minut?!
Nehygienický, nebezpečný a obtěžující provoz v centru města je již řadu let alarmující. Z toho důvodu nechápu, proč se v případě rekonstrukce hlavních ulic opět hovoří o možných parkovacích plochách apod.? V každém civilizovaném a kulturním městě se v historických centrech budují či vytyčují pěší zóny se zastávkovými místy pro odpočinek, s informacemi o historii a k pokochání se zajímavými pohledy na architekturu, s maximálním prostorem pro zeleň. Ve Vimperku to bude ještě o více parkovištích?
Líbil se mi i jakýsi náznak řešení skupiny architektů, že některé objekty do historického centra Vimperku nepatří. Vůbec bych nebyl třeba proti odstranění budovy Komerční banky.
Paní starostka vyjádřila přání, že centrum města by mělo být „bezpečným a příjemným místem, kde se lidé budou potkávat.“. S tím není možné nesouhlasit, zejména za současného, již dlouho setrvalého stavu, kdy se přání chodců (často návštěvníků) v ulicích 1. máje a Pivovarské redukují na několik spíše nemalých starostí, než příjemných zážitků z návštěvy města: Aby je nepřejelo auto, aby se vyhnuli obtěžující přítomnosti nepřizpůsobivých parazitů, aby se mohli po práci v klidu vyspat a nebudil je noční řev a cirkus těch, co se vydali za „zábavou a kulturou“ do místních nonstopů.
Úklid sněhu
K problematice se v radničním bulletinu vyjádřil pan Karel Beránek. Správně se pozastavil nad směšností, nejen mnoha médií, dělat z letošního, po letech konečně trošku normálního průběhu zimy, jakousi apokalypsu.
Apokalypsu z letošní zimy dělal spíše způsob „úklidu“ sněhu. Po každém spadnutí několika vloček vyjel na městské komunikace traktor, chrlící do milimetrové sněhové vrstvičky metráky životnímu prostředí ne zrovna prospívající, respektive škodící, technické soli. O škodlivosti chemického posypu se každý může dočíst třeba na Wikipedii, nebo vyhledat spousty zveřejněných studií. Solení zasněžených komunikací, aby mělo význam, má tu nevýhodu, že vyžaduje další, následnou údržbu, tzn. odstranění vzniklé břečky. Na silnicích se jakžtakž toto děje, ovšem ne již tak na vimperských chodnících. Co vzniká neustálým solením již několikrát posoleného a neodstraněním prvotní břečky, vidí všichni na vlastní oči, stejně jako zažívají při chůzi. Myslím, že daleko efektivnější, účelnější a levnější je metoda údržby chodníků prostým prohrnutím a posypáním kamennou drtí.
Zimním podmínkám by se měl ovšem každý přizpůsobit a nespoléhat, že město všechno zařídí. Vrcholem všeho jsou pak stížnosti, že někdo, „prý vinou neošetřeného chodníku“, někde upadl. Každý by měl nést odpovědnost sám za sebe. Jestliže je zima, pak se podle toho musím především obléct a obout. Prudit, že město v zimě neočistilo „dosucha“ chodník a proto se v něm nemohu promenádovat v botaskách nebo dokonce v kozačkách na jehlových podpatcích, je opravdu na pováženou.
Vodník
Projekt vybudování biatlonového areálu na Vodníku, plní již delší dobu stránky většinou regionálních internetových médií. Navzdory mnoha odborným posudkům, kdy sami představitelé asociace zimních sportů nedoporučují v době globálního oteplování budovat zimní areály v nadmořské výšce pod 1000 metrů (dokonce doporučují rušit stávající), a také navzdory začínajícím velkým potížím se stavem podzemních vod, se úzká skupinka lidí snaží na Vodníku prosadit vybudování biatlonového areálu splňujícího mezinárodní normy.
Těch „navzdory“ je velice mnoho. Třeba to, že se tak děje proti vůli, v tuto chvíli, podstatně větší části obyvatel Vimperku, kteří s tímto řešením nesouhlasí, a to z mnoha důvodů; vybudování areálu by znamenalo zničení biotopu potoční nivy Křesánovského potoka, bylo by velice nákladné s těžko prokazatelnou dlouhodobou perspektivou (Stavět jen proto, že biatlon je momentálně na žebříčku top sportů v ČR? Jak dlouho?), areál by byl převážně závislý na umělém zasněžování, podstatně levněji a k přírodě šetrněji by vyšlo (pokud je tedy životně důležité tento typ sportoviště na této úrovni tady mít) vybudování biatlonového areálu na Zadově – Churáňově, část odpůrců stavby poukazuje na klientelisticko – politické pozadí tohoto projektu (prosazovaného především bývalým ředitelem NPŠ Jiřím Mánkem), atd.
Těch otazníků je mnoho a my se na ně budeme v průběhu roku snažit odpovědět v Šumavských novinách, kde už sbíráme materiály. Stejně, jako se v případě megalomanského projektu Rio – Lipno připravujeme vyhodnotit proklamace, sliby a výslednou realitu.
Vrátím-li se k obsahu Vimperských novin, pak mě na toto téma zaujal článek pana M. Straky „Výsledky jsou lepší než přitažlivost“, kdy si dovolím odcitovat jeho část: „Chápu a souhlasím s tím, že město chce školu podporovat. Nelíbí se mi ale, že tou podporou je i odůvodňována výstavba biatlonového areálu na Vodníku. Vedení gymnázia dobře ví, že rozvoj školy nestojí pouze na sportovní třídě a nestojí a nepadá s biatlonem. Stojí na studijních výsledcích…“.
Radek DAVID