Dnes (24. 4. 2020) vydala Správa Národního parku Šumava (NPŠ) tiskové prohlášení, ve kterém informuje o zamítnutí žádosti k otevření turistické cesty Luzenským údolím (Březník) k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Orgán ochrany přírody (oddělení státní správy), není přesvědčen o tom, že otevření této cesty v jedné z nejpřísněji chráněných lokalit šumavského parku splňuje kritéria, kdy veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Velice správné rozhodnutí. Ochrana přírody se nemůže donekonečna podřizovat osobním zájmům některých návštěvníků.
Správa NPŠ, ústy ředitele Pavla Hubeného, naznačuje, že proti rozhodnutí oddělení státní správy podá odvolání. Ani mě to nepřekvapuje, protože již delší dobu mi kroky Správy šumavského parku připomínají spíše počínání jakési turisticko – rekreační agentury, než orgánu odpovědného za chod instituce nejpřísnější ochrany přírody.
V rámci národních parků zcela bezprecedentní zpřístupnění NP Šumava (téměř 90% procent území), a to i mimo značené turistické trasy (!), zavádění lyžařských stop do zimovišť chráněných živočichů, upuštění od nějpřísnější ochrany některých území v rámci nové zonace a podobné nepochopitelné kroky, mi nedávají, bohužel, jinou možnost pohledu.
Takové ty povídačky, že zpřístupněním Luzenského údolí by návštěvníci měli příležitost sledovat přirozený vývoj horského lesa nemohou obstát, protože tento „fenomén horských smrčin“ se na Šumavě nevyskytuje pouze v Luzenském údolí, ale na desítkách dalších volně přístupných lokalitách. Ostatně, návštěvníci mohou ten fenomén „nenásilně sledovat“ po celou dobu promenády asfaltovou silnicí (jako ve „správné divočině“) z Modravy na Březník.
Z hlediska svého primárního poslání by totiž Správa NP Šumava (i každého jiného národního parku) měla mít spíše zájem na minimalizaci rušivého vlivu návštěvníků na území národního parku. Zvláště za alarmující a několik let trvající (a přehlížené) předimenzované návštěvnosti, která přísné ochraně přírody rozhodně neprospívá.
Úplné znění tiskové zprávy
Kompenzační opatření k otevření Modrého sloupu jsou prý nedostatečná. Správa NP Šumava se odvolá.
Hraniční přechod Modrý sloup, propojující Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, stále není možné zpřístupnit. Odbor státní správy Národního parku Šumava vydal rozhodnutí, ve kterém konstatuje, že zpřístupnit hraniční přechod Modrý sloup není možné ani v rámci navržených kompenzačních opatření. Hlavním důvodem zamítnutí návrhu je nedostatečné prokázání převažujícího veřejného zájmu.
„Správa Národního parku Šumava nechala posoudit vliv záměru zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup na Modravsku na druhy a biotopy Natura 2000 už v roce 2018 v souhrnném dokumentu řešícím zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce (tzv. posouzení EIA). Jeho výsledkem bylo, že zpřístupnění Modrého sloupu by mělo významně negativní vliv na druhy chráněné v soustavě Natura 2000 – zejména na populaci tetřeva hlušce. To znamená, že zpřístupnit Modrý sloup by bylo možné pouze za podmínek prokázání převažujícího veřejného zájmu, předložení varianty záměru s nejmenším možným negativním vlivem a existencí dostatečných kompenzačních opatření pro zachování populace,“ konstatuje mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Správa i další účastníci řízení popř. podporující subjekty ale jasně deklarovaly převažující veřejný zájem na šetrné turistice, poznávání fenoménu horských smrčin, nenásilném vzdělávání či společném využívání Česko-Bavorského prostoru. Zájem je dlouhodobý, podložený memorandy a podporovaný českým i německým regionem.
Navrhovaná kompenzační opatření zahrnovala například zvětšení klidového území o cca 3300 ha či vymezení území, ve kterém bude vytvořen vhodný biotop pro rozšíření tetřeva hlušce.
„Orgán ochrany přírody usoudil, že veřejný zájem na ochraně tetřeva hlušce je vyšší, než na realizaci tohoto záměru. Naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu totiž není opravdu jen tak ledajaký a musí být na úrovni národních zájmů. Například v oblasti veřejného zdraví, sociální oblasti, ekonomiky a podobně,“ konstatuje vedoucí odboru státní správy NP Šumava Jiří Dolejší.
„Co se týká navržených kompenzačních opatření, analyzovali jsme různé informační zdroje a došli jsme k závěru, že kompenzační opatření nejsou dostatečná, protože tato opatření by měla jít vždy nad rámec standardně prováděných ochranářských opatření,“ dodává Jiří Dolejší.
Správa NP Šumava navrhovala nejen zpřístupnění Luzenského údolí k Modrému sloupu (v období od 15. 7. do 15. 11.), ale také zpřístupnění tzv. Střeleckého průseku nedaleko hory Poledník ve stejném časovém režimu.
„Dle našeho názoru je záměr zpřístupnění Střeleckého průseku nadbytečný. Nedaleko této lokality totiž existuje stávající kratší propojení do Bavorska – přechodový bod HirschbachSchwelle/Poledník, se kterým se nadále počítá. V rámci vyhrazování tras v klidových územích bude v sezóně vyhrazeno pro pěší. Tedy již první zákonná podmínka pro navrhování otevření této cesty nebyla splněna, protože existuje jiná varianta s menším vlivem“ vysvětluje vedoucí odboru státní správy NP Šumava Jiří Dolejší.
Žadatel, tedy Správa Národního parku Šumava, má nyní 15 dnů na odvolání. Jak potvrzuje ředitel Pavel Hubený, tohoto práva využije.
„Rozhodnutí orgánu ochrany přírody, které je rozepsáno ve skoro dvacetistránkovém dokumentu, jsem si již prostudoval a nemohu souhlasit s některými úvahami příslušného orgánu. Navíc jsem přesvědčený, že navržená kompenzační opatření, alespoň za zpřístupnění Modrého sloupu, jsou dostatečná. Ctím ale nezávislost našeho odboru státní správy a ta zase musí počítat s využitím práva Správy, jako žadatele, se odvolat,“ sděluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Ve Vimperku 24. 4. 2020
Jan Dvořák
tiskový mluvčí Správy NP Šumava
Radek DAVID