Novinka z nakladatelství Academia bezesporu potěší nejednoho milovníka rozkvetlých Karpat. Vyšla doslova před několika dny a v knihkupectví Akademie ji právě vybalovali došlou z tiskárny, takže kromě knihy vás ovane ta známá a čerstvá vůně tiskařských barev. Do klasické a zatím ničím nenahraditelné knihovny tak přibude na trhu dlouho chybějící publikace.
Na úvod stručně trochu zeměpisu
Karpaty patří mezi nejrozsáhlejší evropská pohoří. Táhnou se v délce 1500 km od Rakouska (nedaleko Vídně) přes Českou republiku (jihovýchodní Moravu), Slovensko, Polsko, Maďarsko, Ukrajinu (Podkarpatskou Rus) do Rumunska, kde je od balkánských pohoří odděluje na hranici se Srbskem řeka Dunaj.
Šířka Karpat se pohybuje mezi 60 až 300 kilometry (někde uváděno 12 až 350 km) a zabírají plochu přibližně 210 000 km2. Největší část pohoří leží na území Rumunska (55%), následuje Slovensko (17%), Ukrajina (10%), Polsko (9%), Maďarsko (4%), Česká republika (3%) a Rakousko (necelé 1%).
Nejvyšším bodem celého pohoří je Gerlachovský štít (2 655 m n. m.) na území slovenských Tater (podcelku Vysoké Tatry). Tatry jsou zároveň nejvyšší oblastí celých Karpat.
Atlas popisuje 150 významných rostlin
Kdo očekává pětikilovou bichli, popisující téměř čtyři tisíce známých druhů zástupců jedinečné rostlinné říše Karpat, toho nový atlas zřejmě zklame. Na obsáhlejší botanickou publikaci si budeme muset asi ještě dlouho počkat a zatím si vystačit s vyhledáváním na internetu.
Atlas „zobrazuje výběr 150 druhů botanicky významnějších a zajímavějších rostlin z celkového množství 3895 taxonů uváděných v Karpatech…“, píší v úvodním textu autoři publikace a pokračují: „Vybrané rostliny prezentují zejména karpatské endemity a fytogeograficky zajímavé taxony s izolovaným anebo hraničním výskytem v Karpatech. Výběr zahrnuje rostliny různých biotopů, fytogeografických elementů a obsahuje nejen vzácné a ohrožené druhy, ale i běžnější taxony typické pro Karpaty.“.
Zajímavá je struktura atlasu
Každému druhu je věnována celá dvoustrana obsahující: mapku výskytu, nezvykle stručný text (latinské a národní jméno, čeleď, dobu květu, biotop, vegetační stupeň, rozšíření, ohrožení, ochrana a význam).
Zbytek dvoustrany je doplněn fotografií krajiny výskytu a několika snímky celé rostliny a detailů jejich částí.
Asi nejzajímavější a nezvyklé pojetí představuje pojmenování jednotlivých rostlin. Autoři zvolili způsob uvádění národních jmen pouze podle zemí, kde se ten který druh vyskytuje. Například: u rostlin, které se nevyskytují v české části Karpat, nenajdete česká jména, ale třeba jen rumunská či ukrajinská a naopak.
Nezbývá, než česká jména rostlin vyhledávat na velkých botanických webech (např. Botany.cz), nebo ve vyhledavačích zadáním latinského. Při této činnosti nezřídka zjistíte, že ne vždy má třeba endemitický druh rumunské části Karpat český ekvivalent, a to ani vůči latinskému pojmenování.
Anotace
Autoři: Peter Turis, Jaroslav Košťál
Ze slovenského originálu přeložil: Lubomír Hrouda
Vydalo: Nakladatelství Academia Praha, 319 stran
Tisk: TNM Print, Poděbrady
Vydání 1., Praha 2019
Ediční číslo: 12212
Cena: Na e-shopu nakladatelství Academia 360 Kč, přímý prodej v jejich knihkupectvích 420 Kč. V některých knižních e-shopech již od 318 Kč.
Radek DAVID