Vesnička Kuklov leží na Českokrumlovsku, na rozhraní s okresem Prachatice, při silnici ze Smědče do Brlohu a Křemže. Nenápadnou osadu nepřehlédnete díky dominujícím zbytkům obvodových zdí bývalého gotického kláštera sv. Ondřeje. Po hradu, jenž stával na štíhlé granulitové skalní homoli asi sto metrů od silnice, nezbylo takřka ani památky.
Před nedávnem byla skála navíc ukryta hustým lesním porostem, takže neinformovaného ani nenapadlo, že tu někdy mohl stát hrad. V současnosti, díky polomům, zůstaly na návrší růst pouze štíhlé buky s několika vtroušenými jedlemi a místo se skrovnými zbytky hradu se zprůhlednilo.
„Na kamenné silnici, která se u Velké Smědče na dvé dělí, a u paty velebného lesu Blanského stojí štíhlé zdi bývalého kláštera Kuglvaidu, jsouce lesem téměř zastíněny. Vetché zdi kostelní nekryje již střecha; velikými vysokými otvory gotických oken hledí nebe, sosny a jedle do síně chrámové, dávno již původnímu svému ustanovení odcizené. K těmto zříceninám přiléhá chudobná vesnička, tak bídná, že nemůže rušiti dojem, jaký zříceniny na příchozí činí. Vše spustlé a chatrné, jen příroda dává tomu rámec věčně živý. Ještě jednoho soudruha má zde zbořený chrám – zříceniny hradu.“
(prof. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, III. díl)
Dnes už se o Kuklovu, jako o „bídné vesničce“ rozhodně nedá hovořit. Nicméně, i v dnešní době zůstává malebná a romantičnost místa zatím (!) ani neruší pro tuto dobu typické nevkusné stavby jakýchsi pestrobarevných, papundeklových bungalovů. V Kuklově převládají pěkně opravené původní domky s upraveným okolím.
Jaký je pravý původ názvu místa i hradu?
Tak to se asi nikdy s jistotou nedozvíme. Existují tři verze:
Jedna hovoří o odvozenině z latinského slova „cuculla“ (kapuce, kukla) podle mnišskou kápi připomínajícího kopce a německého výrazu pro pastvinu „Weid“ – tedy: kukelská pastvina. Jiný výklad se odvozuje ze staroslovanského výrazu pro kuchyň (kukle) a keltského (weid) les, tedy něco jako lesní kuchyň či poustevna.
August Sedláček ve zmíněném díle hovoří o názvu odvozeném od výrazu okolních německých obyvatel – „Guglwaid“, což znamenalo lesní homoli.
Takže, stačí si vybrat, zda: Guglwaid, Kuglvaid, Kuklvajt, Kuglvajt, Kuglveit, Kuklvejt či Kugelweid. Osobně zůstávám u současného pojmenování – Kuklov.
Historie hradu
O přesném datu založení hradu není nic známo. Největší část zdejšího území byla ještě ve 13. století pokryta pralesem a patřila do královského majetku. V roce 1236 věnoval král Přemysl Otakar II. většinu území klášteru ve Zlaté Koruně.
První písemná zmínka o hradu Kuklov pochází z roku 1357, kdy se po něm píše mindenský biskup Dětřich (Jetřich) z Portic, významný církevní představitel na dvoře krále Karla IV. Dětřich byl také zručným diplomatem, finančníkem a dokonce i vojevůdcem. Například v roce 1357, z příkazu císaře, provedl výpad do Bavor, dobyl město Koubu (dnešní Cham) a vyplenil okolní krajinu. Po jeho smrti připadly všechny pozemky a statky, včetně hradu Kuklov, královské komoře. Dne 27. dubna 1378 se král Václav IV. nazývá patronem kuklovského kostela.
Za vlády Václava IV. je purkrabím na Kuklově jmenován Václav Ťavák ze Švamberka. Ten vyvolává spor mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna, který v roce 1395 končí dobytím a pobořením kuklovského hradu vojsky Jindřicha z Rožmberka. Aby král spory urovnal, věnuje hrad Jindřichovi, a ten jej připojil k panství nedalekého hradu Maidštejna, dnes Dívčí kámen.
Následně hrad Kuklov zůstává po sto let opuštěn. V roce 1495 dávají bratři Petr a Oldřich z Rožmberka „zákonníkům řádu sv. Františka de Paula“ povolení usadit se na „poušti v lesích nad Kuglvaidem“; dne 5. dubna jim darovali místo k založení kláštera a kostel, a také již zpustlý hrad. Během švédských válek je opuštěn a zbořen i klášter.
Podoba hradu
Stavba hradu se musela podřídit členitému stanovišti. Na úzkém skalním výběžku stávala strážní věž se zaoblenými nárožími, na skalním útvaru pod věží pak na ni navazovalo jádro hradu, s předhradím spojené komunikační stavbou. Na západní straně je hradní jádro ohraničeno ve skále vysekaným příkopem. Nižší část hradu zaujímalo předhradí. Hlavní budovu tvořil dvouprostorový palác, od příkopu oddělený parkánem.
Dostupnost místa
Kuklovem prochází naučná stezka Brložsko a na zřícenině hradu končí modře značená turistická trasa z Kletě – 14,2 km. Autem lze parkovat pod silnicí na malém parkovišti v blízkosti informační tabule k hradu. Přes Kuklov jezdí také pravidelná autobusová doprava (zastávka). Lokalita leží na území CHKO Blanský les.
Radek DAVID