První, čím vás tato zajímavá babočka zaujme, jsou hluboce vykrojená, jakoby potrhaná křídla, z rubové strany působící až bizarně. A právě na rubové straně křídel najdete malou bílou až žlutavou skvrnku tvaru písmene „C“, podle které dostal motýl to zvláštní pojmenování. Jedná se o poměrně častý druh, i když není snadné se s ním setkat. Je plachý, velice rychle se pohybuje a vyhýbá se intenzivně obhospodařovaným oblastem. Patří do čeledi babočkovitých (Nymphalidae).
Způsob života
Babočka bílé C žije solitérním životem. Páří se v květnu, kdy samečci při získávání samic zaujímají vyčkávací strategii, sedíce takřka neviditelní na větvích stromů a keřů (s oblibou lísky a javory rostoucí na okrajích lesů). Jarní generace motýlů, líhnoucí se z přezimujících jedinců, bývá barevně světlejší.
Druh se během roku vyvíjí ve dvou generacích, housenky žijí samostatně. Druhá generace se líhne na podzim, její jedinci přezimují a pohlavně dospívají a páří se až na jaře. Hostitelskými rostlinami housenek bývají kopřivy, chmel, jilmy.
Pohlavní rozdíly, velikost, zajímavosti
Obě pohlaví jsou stejně zbarvena, samička bývá o trochu větší a má silnější zadeček. S rozpětím křídel 40-50 mm řadíme motýla jako středně velkého.
Babočka bílé C se vyskytuje na celém území naší republiky. Mapa globálního rozšíření sahá od pohoří Atlas v severní Africe, přes Evropu až do Asie a Japonska.
Radek DAVID