Ve třetí část seriálu „Šumavské perly“ bych se rád věnoval obecnější úvaze o povaze a úrovni dlouhotrvajícího šumavského diskursu. Každému, kdo toto téma sleduje delší dobu, nemohla uniknout určitá neobvyklost. Vyskytne-li se totiž nějaké rozporuplné téma, bývá zvykem o dané věci vést seriózní diskusi. Diskusi, ve které každá ze zainteresovaných stran snáší relevantní a podložené argumenty pro obhajobu svého stanoviska.
Za ty mnohé roky, co trvají spory kolem Národního parku Šumava , které zpočátku měly podobu zasahovat či nezasahovat proti kůrovci, se nakonec ustálily na tématu divočina versus rozvoj obcí. Zatímco zpočátku byla povaha sporu víceméně odborná, nyní má již politický až ideologický rozměr. Lze říci, že dnes diskuse již vykrystalizovala na samu dřeň problému a klíčová otázka nyní zní: Je naše společnost na takové úrovni, že si může dovolit nechat ani ne 1,5 % území státu bez zásahu člověka? Anebo nikoliv, a musí umožnit podnikat zcela volně i na posledním čtverečním centimetru rozlohy země?
Dnes se za zachování přírodních procesů na poslední rozsáhlé ploše, jež je v naší zemi k dispozici, tedy na území NPŠ o rozloze zhruba 690 km2 přimlouvá naše i zahraniční vědecká obec, odborná veřejnost, ale i velké množství dalších institucí (například Svaz pro ochranu přírody IUCN, řada evropských parků včetně našich, řada univerzit, a tak dále). Proti ní stojí poměrně významná část politické reprezentace, zejména ovšem regionální. Jedná se především o zastupitelstva Jihočeského a Plzeňského kraje, řadu poslanců i senátorů s místními vazbami a pak i o několik dalších spolků, jež dle svých slov stojí za zájmy obyvatel Šumavy (například „Svaz obcí NPŠ“ Antonína Schuberta, „Zachraňme Šumavu“ senátora Jirsy, „Komunita pro duchovní rozvoj“ Petra Martana, a další).
Přitom je poněkud pitoreskní, mají-li vlivní politici potřebu zakládat spolky, když už z titulu své veřejné funkce mají dostatečný vliv. A navíc, jak je známo zejména u politiků ODS, ti by nejraději občanskou iniciativu úplně zrušili, neboť právo na existenci má podle nich pouze to, co je volené. Řekl bych až, že v jejich případě jde téměř o zneužití demokratických instrumentů, rozhodně však o nesprávné použití. S chováním v demokracii je to totiž podobně jako s výchovou ke slušnému stolování. Jde totiž o to, aby se dotyčný naučil, že nožem se v nose nešťourá a soused se vidličkou nebodá.
Nezaujatý pozorovatel si ovšem brzy povšimne, že první z uvedených stran sporu má své argumenty v naprosté většině racionálně a odborně podložené a diskuse má kultivovaný charakter. A faktů v její prospěch neustále přibývá s postupujícím odborným monitoringem šumavského ekosystému. Dnes jsou naše znalosti o dynamice šumavské přírody nesrovnatelné s rokem 1991, kdy byl NPŠ založen.
Následujících několik odkazů uvádím pro příklad argumentace strany hájící ochranu přírody:
Naproti tomu v argumentaci protistrany zjistí vážné mezery: její tvrzení nemají vnitřní logiku, často jsou vágní a do značné míry založeny na nepřesných až zcela nepravdivých základech. Co však zaráží nejvíce je její zarputilost, agresivita a bezskrupulóznost.
Jen pro ukázku uvedu dva nejkřiklavější příklady její falešné argumentace:
Dnes již okřídleným tvrzením je, že NPŠ je zcela výjimečný, neboť jedině zde jsou na jeho území obce. Tady se již projevil, řekl bych, „syndrom Goebbels“ – tedy stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ale není to pravda; Krkonošský národní park má sice intravilány velkých obcí jako např. Harrachova, Pece pod Sněžkou, nebo Špindlerova Mlýna vyjmuty z parku, ale správní území příslušných obcí zasahuje do území parku úplně stejně jako na Šumavě. Hlavně ale existuje i množství obcí, které v parku leží úplně (např. Strážné, Přední Labská, Horní a Dolní Malá Úpa, Horní a Dolní Albeřice, Horní Štěpanice, Paseky nad Jizerou, Křížlice a další) kromě velkého počtu roztroušených samot. Čili situace zcela obdobná. Je s podivem, že se dosud nikdo zodpovědný proti této manipulaci neozval. Jak je tedy možné, že v KRNAPu problém s obcemi není a na Šumavě je nepřekonatelný? Podrobněji bylo téma obcí rozebráno ve 2. díle mého seriálu.
Druhou floskulí je, že Šumavu po staletí obývali lidé. To je pravda jen částečně. Ano, horské polohy zhruba od středověku skutečně lidé obývali, ovšem s několika závažnými historickými předěly. Při každém z nich osídlení radikálně kleslo. Prvním z nich byla třicetiletá válka, po které byla oblast dosídlena převážně německy mluvícím obyvatelstvem. A zatím posledním, historicky nedávným předělem byl konec 2. světové války. V letech následujících po roce 1945, bylo obyvatelstvo na dlouhou dobu a zcela beze zbytku zdecimováno opět. Bylo by proto poctivé říci, že oblasti, o nichž je řeč, byly do roku 1989 více než 50 let neosídlené. Podrobněji opět v 1. části Šumavských perel.
Všechny tyto pseudoargumenty mají ospravedlnit výlučnost Šumavy a opodstatnit přijetí speciálního zákona pouze o ní.
V souvislosti s právě probíhající aktivitou vyvolanou projednáváním novely zákona o ochraně přírody a krajiny, jež by měla lépe chránit naši přírodu před zmíněnou civilizační expanzí, se nebývale stupňuje aktivita tábora dlouholetých odpůrců ochrany přírody. Pochopitelně vzrůstá také aktivita té části společnosti, která je pro zvýšenou ochranu, ale ta probíhá ve vší slušnosti. To však nelze říci o první skupině, která se medializuje šířením nepravd, očerňováním svých oponentů, a to do té míry, která už je žalovatelná. A to ještě nevíme, co se děje v zákulisí.
V nedávné době například vznikla anonymní iniciativa, která si říká „Šumavský samizdat“, publikující na svém facebookovém profilu nazvaném také: „Obyvatelé a přátelé Šumavy„, difamace nejhrubšího zrna. (Ubozí Šumaváci už nemají legální možnosti a musejí se uchylovat do podzemí!) Zajímavý je ale i rádoby oficiální profil obce Modrava, za kterým ovšem pochopitelně stojí jediná a tatáž osoba, jež má i profil „Antonín Schubert“.
Typickým znakem je také zakládání stále nových a nových spolků a sdružení, přičemž členy jsou stále jedni a titíž. Vrcholu bylo dosaženo nedávno, když byl založen spolek „Šumavský Králováci“, jež zcela nestoudným způsobem zneužívá tohoto v minulosti privilegovaného titulu. Není bez zajímavosti, kdo je v jeho čele. Jsou to samí staří známí: Jiří Mánek (bývalý ředitel NPŠ za ministra Chalupy) – předseda („rychtář“), Václav Vostradovský (starosta Kvildy) – první radní, Jan Stráský (bývalý ředitel NPŠ za ministra Chalupy) – druhý radní. Dalším radním je poslanec Jan Zahradník, mezi tzv. významné členy patří například nedávmo odvolaný místostarosta Vimperka Jiří Cais (ODS), viz. oficiální stránky spolku.
Dále uvádím několik odkazů na příklady argumentace zastánců „rozvoje“ Šumavy, ke kterým v poslední době přibyl i Václav Klaus jr.: Centrum občanských svobod: Člověk je na Šumavě ohroženým druhem
Poznámka
Fráze „Člověk je na Šumavě ohroženým druhem“ není nová, byla použita již v roce 2014 v článku deníku Právo, viz můj komentář k němu: Člověk prý začíná být na Šumavě ohroženým druhem!
Tento „bonmot“ zazněl nyní na „mezinárodní konferenci“ Komu patří Šumava, která se konala 16. března na Kvildě. Zajímavostí byla ostrá cenzura účastníků této politicko-ideové „nalévárny“. Fotografie z této akce jsou též v níže uvedeném fotoalbu.
Myslím, že je to dobré východisko ke studiu materiálů, jež tito aktéři publikují.
Nechávám na laskavém čtenáři, aby si názor udělal sám. Podle mne však každého, kdo se o tyto věci zajímá, musí nakonec napadnout, proč vlastně tato stále jedna a tatáž skupina lidí tak úporně prosazuje svoje pomýlené vidění světa. Za tím přece nemůže být poctivá snaha dojít k rozumnému kompromisu. Daleko spíše to budí dojem, že tito lidé hrají dvojí hru a jejich skutečné pohnutky jsou úplně jiné. Ať už někomu něco slíbili, anebo sami mají svá „želízka v ohni“. Možná, že lítost nad pravděpodobně zmařenými spekulativními investicemi je dovádí k poněkud iracionálnímu chování.
Poznámka na závěr
Zřejmě držíme evropský, ne-li světový primát v tom, že prezident země vetoval (z hlediska chodu či bezpečnosti státu) tak marginální zákon, jako je zákon o ochraně přírody. To o něčem také vypovídá. (Tím samozřejmě nechci tento zákon bagatelizovat, uvádím to jen pro srovnání.)
Jiří VRÁNA
Naprosto musím souhlasit s většinou uvedených faktů. Jediné, s čím nemohu naprosto souhlasit již v současné době, je Návrh Zonace NP Šumava , předložený Oddělením pro výzkum biodiverzity Czech Globe a Hnutí Duha. Současný stav lesních ekosystémů a návrh na území jimi navrhované, jako bezzásahové,je naprosto nezodpovědný a bez znalostí současného stavu ! Jsou tam ve velké části celé rozsáhlé porostní celky, doslova devastované v posledních letech úmyslnými těžbami harvestory, z nichž bylo dřevo vytěženo, odvezeno z lesního ekosystému a prodáváno. To trvá i nadále. Jenom za poslední dva roky bylo takhle na těchto lokalitách devastováno a převedeno nevhodnými úmyslnými těžbami 2 000 ha lesa, do stavu lesů hospodářských určených k produkci dříví ,čímž se ani ředitel,ani jeho náměstek Kozel,netají. Tohle území prý musí sloužit k zisku organizace. Tedy místo toho, jak nařizovaly předchozí Plány péče až do roku 2010, aby byly postupně jemnými těžebními postupy proředěny mozaikovitě a podsázeny listnáči a jedlí, jsou brutálně rozčleňovány přibližovacími linkami pro následný odvoz dříví a další těžby harvestory , Současně návrh obsahuje i zařazení rozsáhlých holiny s vytěženým, z lesa odvezeným a prodaným dřívím, dosud nezalesněné po předchozích kalamitách. Více o současném stavu lesních ekosystémů, veřejných zakázkách, místních živnostnících, atd naleznete na : http://www.obcanskymonitoring.cz , v Rubrice Šumava.