Starosta Modravy Antonín Schubert velmi často mediálně truchlí; tu nad odlivem šumavských obyvatel, tam nad nemožností postavit si ani kurník bez souhlasu Správy NPŠ, jinde zase, že nepadá sníh, onde že je sucho, nemohou mluvit do dění v parku, a to všechno zlo, že se děje v obcích, jejichž intravilány leží uvnitř Národního parku Šumava. Vypadá to na celou řadu příkoří, způsobených existencí institutu národního parku.
Statistiky však přesvědčivě dokazují, že právě obce, začleněné do území šumavského parku, mají většinou vyšší rozpočtové příjmy, než velikostně srovnatelné vísky ležící mimo národní park či jinde v republice. Modrava byla nejšikovnější, a tak příjmy na hlavu jejího stálého obyvatele jsou mimořádně nadstandardní a nějaké stesky na chudobu této, ale i dalších parkových obcí, nemají sebemenší opodstatnění.
Od statistik se dostáváme ke konkrétním jedinečnostem, jaké můžeme nalézt právě na Modravě. Tato obec o přibližně 70 trvale bydlících obyvatelích má svůj chvályhodný program stabilizace, v němž lze ovšem nalézt třeba i tuto zajímavou nabídku: prodejní cena stavebního pozemku je 3500 Kč za čtvereční metr. Rádi bychom věděli, kolik mladých rodin, normálně pracujících, by mohlo na tuto podmínku kývnout a stabilizovat se zde. Rozhlédnete-li se po zástavbě Modravy nebo Filipovy Huti, mnohé z domů, postavených za poslední roky, rozhodně nevypovídají o tom, že by jejími vlastníky byli lidé s průměrným měsíčním výdělkem.
S novým rokem se i sám starosta Modravy přestěhuje do nového domu. Ten je ovšem postaven jako obecní, a to na Filipově Huti, navzdory skutečnosti, že služební byty jsou třeba přímo v budově modravského obecního úřadu, odkud je blíže do centra dění. Zřejmě však jde o zavedený zvyk bydlet na Filipově Huti. Možná proto, že je tam větší klid a hezčí výhledy.
Přes veškeré myslitelné spory se Správou NPŠ bydlel starosta Schubert po celá léta až doposud právě ve zdejší hájovně Správy parku, postavené přímo pro něj v době, kdy ještě vykonával práci lesníka. Samozřejmě, že pronájem nového stabilizačního domu byl starostovi řádně schválen zastupitelstvem.
Ostatně, jako každý jiný starostův krok, pro který modravští zastupitelé hlasují, bez náznaku odporu, v jednotném šiku. Andrej Babiš rozhodně není prvním průkopníkem myšlenky řízení státu jako soukromé firmy. Na Modravě tento model funguje již dvě desetiletí.
Především díky svému bývalému prominentnímu rezidentu, dnes neslavně hodnocenému finančníkovi Bakalovi, si může Modrava dovolit z rozpočtu a s pomocí dotací postavit i multifunkční objekt, tzv. Spolkový dům, v němž je, mimo jiné, kongresový sál pro 130 lidí a pořádat tam např. semináře o právní neexistenci Národního parku Šumava. Nezvyklé jsou také, z obecní pokladny placené, pojistky zastupitelům na odpovědnost za škody způsobené obci.
Modrava staví na Filipově Huti minimálně další dva domy. To, že jim do výstavby mluví Správa NPŠ je zcela na místě. Je to dáno přece jednoznačně tím, že se obec nachází na území parku a část pozemků, na které má „spadeno“, leží dokonce ve II zóně národního parku. Je-li Modrava tak nespokojena s touto skutečností, může, podle našeho názoru, požádat příslušná ministerstva o své vyjmutí z tohoto jha a pak by tam měli konečně klid pro svůj udržitelný rozvoj. U sousedních národních parků (na Slovensku či v Bavorsku) ostatně nejsou intravilány obcí většinou jejich součástí.
Poznámka
Základní fakta o obci, na která zde narazíte, jsou dostupná na webových stránkách obecního úřadu Modrava.
Radek DAVID
Karel SCHNEIDER