Obrazně a ve zkratce: Rys s tetřevem versus zaměstnanost lidí a lyžaři
V aktualizaci „Zásad územního rozvoje“ (ZÚR) č. 1 Jihočeského kraje (JčK) se navzdory negativnímu stanovisku MŽP ze dne 24. 10. 2014 ohledně koridoru D83 „Klápa – Hraničník“ octl další záměr D86 „Silnice Nová Pec – Klápa“, jasně navazující na záměr D83. Tahle novost nastala schválením ZÚR č. 1 dne 18. 12. 2014 s účinností od 6. 1. 2015, tedy v době, kdy bylo úředně známo negativní stanovisko MŽP k záměru.
Stanovisko MŽP se opírá zásadně o dva posudky:
1) Zhodnocení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. (EIA), v tomto případě přeshraniční. Zpracovatel dokumentace: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc, zpracovatel posudku: Ing. Petr Mynář, výsledek – významně negativní dopad všech variant záměru na Ptačí oblast (PO) a Evropsky významnou lokalitu (EVL).
2) Naturový posudek. Zpracovatel Prof. RNDr. Vladimír Bejček, dokument doručen 30. 1. 2014 na MŽP, zpracovatel posudku RNDr. Milan Macháček, výsledek – významně negativní dopad záměru na PO a EVL.
Je však důležité si uvědomit, že doposud takovéto stanovisko není závazným dokumentem – úřad, který vydává správní rozhodnutí k záměru (např. stavební úřad), by měl ve svém rozhodnutí zohlednit obsah a požadavky stanoviska EIA. Pokud tak neučiní, je povinen toto zdůvodnit. Výsledek procesu EIA představuje odborný podklad pro další řízení, nejčastěji územní řízení a stavební řízení. Procesem EIA tedy teprve „vše“ začíná a nelze spoléhat na to, že pokud úřad vydá k záměru investora nesouhlasné stanovisko, je věc vyřízena a zjednodušeně řečeno „se nebude nic stavět“.
Jinak je to s naturovým hodnocením, které má větší váhu. Pro zrušení záměru D83 a na něj navazující záměry přece jen mluví jedna jasná věc, která se na případ jednoznačně vztahuje. ZOPK č. 114/1992 Sb § 45i (Natura 2000) praví:
(9) Pokud posouzení záměru (koncepce) prokáže negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje variantní řešení bez negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení a zajištění kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle odstavce (11). Kompenzačními opatřeními pro účely koncepce se rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací koncepce v obdobném rozsahu a kvalitě a se stejnou mírou závaznosti a konkrétnosti, jakou má schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části. Kompenzačními opatřeními pro účely záměru se rozumí vytvoření podmínek pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném rozsahu a kvalitě.
(10) Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v souladu se stanoviskem Evropské komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Evropskou komisi o stanovisko; ode dne odeslání žádosti o stanovisko do dne doručení stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle odstavce 9 obdobně.
(11) Jsou-li ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru nebo koncepce na životní prostředí uvedena kompenzační opatření, orgán ochrany přírody může stanovit pouze tato kompenzační opatření. Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření k jejich zajištění, stanoví orgán ochrany přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce. Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely záměru stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě dožádání orgánu příslušného ke schválení záměru; uložení a zajištění kompenzačních opatření je v tomto případě důvodem pro přerušení řízení vedeného příslušným orgánem. O uložených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí, které informuje Evropskou komisi.
Řečeno vlastními slovy:
V ZÚR byl k lanovce D83 přidán další záměr D86, a to navzdory velmi silné argumentaci plynoucí z ochrany přírody. Dá se očekávat, že vytrvalí příznivci záměru budou hledat nějaké argumenty pro, třeba, že lanovka na Hraničník má kladný vliv na veřejné zdraví (zdravotní stav obyvatelstva), veřejnou bezpečnost (evakuační sjezdovka z Hraničníku?) nebo příznivé důsledky nesporného významu pro životní prostředí, (parkoviště, restaurace, ČOV… místo vykáceného lesa?).
Pak je důležitá otázka, kde by se mohl na území ČR ubrat lidem prostor stejné přírodní kvality jako na Hraničníku. Tím není myšleno jen 6 ha lesa za koridor pro lanovku (20 m x 3000 m), ten bychom určitě našli, ale jak do toho náhradního lesíku dostat nezadrátovanou, životaschopnou populaci tetřeva a rysa (to jsou jen ti ikoničtí)? Víme, že je problém s umělým odchovem tetřeva a jeho vypouštěním do volné přírody. Je tak zřetelné, že ty „předměty“ ochrany potřebují náhradní prostor mnohem větší. Víc o kompenzacích zde: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/kompenzacni-opatreni-podle-clanku-6-4-smernice-o-stanovistich/.
Z dokumentace ZÚR není pak zřejmé, že by byla podána žádost o nalezení příslušného kompenzačního opatření, nebo, že by dokonce nějaký orgán ochrany přírody už něco takového připravoval.
Jestliže úřad zodpovědný za správnost ZÚR nezrušil záměry D83 a D86, dá se předpokládat, že chce v záměru pokračovat, a tak se pravděpodobně budou hledat právní kličky okolo velikosti kompenzačního prostoru nebo okolo „zbylého“ veřejného zájmu: „veřejné zdraví, veřejná bezpečnost nebo příznivé důsledky nesporného významu pro životní prostředí“ nebo jenom potichu vyčkávat (platnost „Stanoviska MŽP“ je 5 let).
Pozoruhodné je to ohledně druhého veřejného zájmu, a sice zaměstnanosti v Nové Peci a přilehlém okolí. Základní demografická informace o obci zde: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=550451&zsj=105228
Je fakt, že od roku 2004 počet obyvatel plynule klesá z cca 620 na dnešních cca 445. O lanovce (lyžařských areálech Smrčina) se mluví už od r. 2000 a ještě nějaký rok bude, ale za celé ty roky jde zřejmě pořád zhruba o zaměstnání cca 40 osob v zimní sezóně, protože ještě v r. 2012 zaměstnával manipulační sklad před zrušením 18 lidí. Přidávám i Želnavu, kde hledá práci cca 21 lidí. Někteří se už museli pročekat do důchodu, a tak si říkám, co za tou tvrdošíjností vězí a jestli obyvatelé Nové Pece a jejich samospráva za ta léta lanovkového očekávání nemohli vymyslet něco jiného.
V blízkých Volarech např. padly, sice postupně JčDZ, které v r. 1989 zaměstnávaly 518 lidí, v roce 1999 už nikoho, a to vše bez většího mediálního vzruchu a dnes jsou zde nové firmy, např. Vishay Electronics a Elim. Osobně si myslím, že Nová Pec mohla něco vykoumat s brownfildem „Manipulační sklad“. V roce 2013 vypsala Správa NPŠ výběrové řízení na pronájem objektů manipulačního skladu vlastněných Českou republikou, jak to dopadlo mi není známo.
Lyžovat se dá v republice na mnoha místech, někde i zcela absurdních: Němčičky na jižní Moravě v nadmořské výšce 180 m se 2 sjezdovkami a 1 vlekem. Naše strana Šumavy i s podhůřím má 23 možností sjezdového lyžování, na druhé straně je jich šest.
Mimochodem, starosta Horní Plané slíbil, že když se otevře přechod Zadní Zvonková (Hochficht), nebude už usilovat o areál na Smrčině, a jak to dopadlo zde: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/radioforum-debata-se-pohnula-na-sumave-mozna-bude-lanovka-lyzovat-by-se-nemelo
A tak mi nakonec vychází, že primární zájmy v území jsou soukromé a proto zřejmě ta výdrž. Na Klápě je to zhodnocení levně koupených pozemků. Výstavba areálu by byla velmi pravděpodobně spolufinancována pomocí dotací. Naše dotační politika si vypracovala špatnou pověst: jednak se za cizí peníze snadno budují doslova hovadiny a pak – z dotací existuje „malá domů“ všelijak rafinovaně skrytá, a o to mnohdy jde nejvíc. Pak je tu soukromý zisk z provozu vzniklých areálů, což je věc legitimní, ale ta skrývá háček právě pro místní zaměstnanost – majitel bude chtít zaměstnat co nejlevnější pracovní síly (třeba Ukrajince).
Uznávám, že spovzdálí se lehko vynášejí nevyžádané hraběcí rady a vůbec nemíním bagatelizovat potíže místních lidí, kteří chtějí pracovat a nemohou sehnat zaměstnání a nebydlí např. v Praze nebo v lokalitách, kde není nouze o pracovní příležitosti.
Pro ty kdo mají pevné nervy a dost času odkaz na ZÚR JčK: http://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/gs/1-aktualizace-zur/
Karel SCHNEIDER
Velice pěkný článek,který vystihuje minulý i současný stav a tedy ohrožení tohoto velice cenného,nenahraditelného území. Pokud se týká zaměstnanosti,tak právě zadávání menších zakázek v rámci NP Šumava mělo dát možnost zaměstnání místních,kteří mohli,jako OSVČ se rovnocenně zůčastnit veřejné soutěže. Dnes vedení parku navyšuje ceny pro nedostatek zájemců o práci a nesmyslně tak utrácí státní peníze,které končí v rukách překupníků prací. Stručně řečeno: Překupník prací nabídne v rámci soutěže za několik milionů cenu a následně hledá někoho,kdo by práci provedl. V minulosti musel prokázat,že má prostředky,tedy stroje atd a zejména vlastní pracovníky. Takhle si hledá OSVČ,aby nemusel za ně nic státu odvádět a od OSVČ požaduje desátky v řádech desítek % . A pokud se tak chová i OSVČ,tak si najme nezaměstnané s podporou a ti načerno provedou nekvalitní práci ještě za nižší cenu. Poslední je pak možnost,stále více využívaná,že místo našich „nezaměstnaných“ si najmou Vietnamce,Bulhary atd. Nedivme se kvalitě práce a podvodům/ např.usekané kořeny u sazenic,schované,či pálené sazenice a nebo prostě pouze jen zaplacené práce,ve skutečnosti neprovedené,ale pouze vykázané. To není jen Šumava,ale lesy i jinde,ale i kvalita stavebnictví,služeb atd.