Nemusíte ji ani vidět, aby vás tato květina zaujala. Když jsem před mnoha lety uslyšel (nebo četl) poprvé název – „kandík psí zub“, první, nad čím jsem zapřemýšlel, byl její původ. Jméno jedné z našich nejvzácnějších bylin mě v duchu zavedlo kdesi do dalekých prérií, po kterých se prohání Indiáni. Až o mnoho let později, kdy jsem ji poprvé spatřil v nějakém atlase, se z textu dočítám, že důvod k tomuto svéráznému pojmenování zavdala cibulka, tvarem podobným psímu špičáku.
Kandík psí zub (Erythronium dens – Canis) je rostlina z čeledi liliovitých, vlastně drobná lilie o výšce nepřesahující 20 cm. Stejně jako kandíkovy větší příbuzné, se i on vyznačuje krásou a nápadností svého květu, barvou (fialově růžová, zřídka bílá) i tvarem připomínající květ bramboříku. Velice nápadné jsou také listy kandíku. Kvetoucí rostlina má dva tuhé, kožovité listy tmavozelené barvy, hustě tmavohnědě skvrnité. U nekvetoucí rostliny vyrůstá list jeden. Již zmíněná cibulka je uložena hluboko v zemi.
Kvete časně zjara, zpravidla během a po období květu sněženek a bledulí, často společně s ve stejnou dobu vykvétajícími podléškami (jaterníky), které vyhledávají stejný biotop. Ideální doba květu je prý třetí březnový týden (viz. fotografie).
Kandík psí zub je jediným zástupcem rodu kandíků v Evropě. Areál jeho původního rozšíření tvoří jižní Evropa; jižní Francie, Španělsko, Itálie a výskyt pokračuje přes jižní Slovensko (Slovenský kras a Muráňská planina), Maďarsko, Sedmihradsko a Balkán na Kavkaz a dále na Altaj a do Japonska. V oblasti jižní Evropy je kandík velice hojný; na Balkáně a Jadranu je dokonce běžnou hájovou rostlinou.
U nás je to s jeho výskytem horší. V současné době roste v České republice na jediném místě, kde byl objeven v roce 1828. Právě tento ojedinělý výskyt je důvodem letitých dohadů o tom, zda je Medník původní, reliktní lokalitou nebo tu byl kandík zavlečen. Většina odborníků se přiklání ke druhé variantě a jeho vysázení připisuje mnichům ze Strahovského kláštera, kteří byli majiteli zdejšího území. Dalším důvodem, který potvrzuje spíše variantu středověké výsadby, je nepůvodní terén, ve kterém roste. Jedná se o místo s výskytem četných jam po středověké těžbě zlata na Medníku, stejně tak okolní les je sekundárně zarostlý buky a v menší míře habry a duby. Ještě začátkem 20. století roste kandík na obou Mednících (dříve se dělily na Velký a Malý) v počtu mnoha tisíců jedinců. Díky výsadbě smrkové monokultury z horních partií kopce zcela ustupuje a jeho dnešní naleziště se redukuje pouze na území svahové terasy nad řekou Sázavou.
Kandík psí zub je zákonem chráněný v kategorii kriticky ohrožených druhů!
Díky ojedinělosti výskytu je mu věnována velká (až nezdravá) pozornost návštěvnické veřejnosti. V době květu lokalitu na Medníku navštěvují tisíce turistů (organizují se celé zájezdy), co samozřejmě nepřispívá dobré kondici rostliny. Není divu, že omezení či zredukování návštěvnosti je předmětem letitých diskuzí a sporů. Osobně se přikláním k částečnému, ale výraznému, omezení vstupu na plochu, kde kandík roste. Jedná se o velice krásnou, atraktivní rostlinu, ojedinělou lokalitu a byla by škoda ji před lidmi zcela uzavřít. Myslím si ale, že k pokochání se z její krásy není nutné, aby tisíce lidí volně pobíhaly, často nešetrně, po celé ploše. Stačilo by pohyb návštěvníků zredukovat do vymezeného prostoru a na ostatní místa vstup zakázat.
Kandík psí zub je také součástí znaku obce Hradištko pod Medníkem. Přímo v místní části Pikovice začíná naučná stezka Medník, jejíž část prochází lokalitou s kandíky. Rostlina se objevila také na poštovní známce (12. března 1997) v emisi Ochrana přírody, Chráněná květena. Kandíku patřil jeden z dílů pořadu České televize – Živé srdce Evropy (18. dubna 2008). V roce 2015 byla v rámci sběratelské série Ohrožená příroda vydána stříbrná mince „Kandík psí zub“. Kandíku je věnována i stejnojmenná píseň Honzy Nedvěda, který se svým bratrem Františkem v nedalekých Lukách pod Medníkem prožil mládí.
Národní přírodní památka (NPP) Medník
se rozkládá na severovýchodním svahu kopce Medník (416 m n.m.), přibližně 5 km jihovýchodně od městečka na soutoku Vltavy a Sázavy – Davle. Leží na katastru obce Hradištko pod Medníkem, místní část Pikovice, a je součástí Přírodního parku Střed Čech. Rezervace byla vyhlášena již v roce 1933 (31.12.) na výměře 19 hektarů. Důvodem ochrany jsou zdejší habrové doubravy a bučiny na svazích Medníku, s výskytem právě kriticky ohrožené rostliny kandík psí zub. Místo s výskytem kandíku se jmenuje „V Jámách“, podle četných zbytků (jam) po středověké těžbě zlata. Jedná se o severovýchodní až východní svah Malého Medníku nad řekou Sázavou.
Území je přístupné po naučné stezce Medník a pohyb je zde omezen pouze na značené cesty.
Radek DAVID
Nejhorším ochrancem přírody je stát! Roky ví, že kandík stále rok od roku ubývá. A nedělá vůbec nic! Letos je ho tam opět méně. Kdy se AOPK, ČIŽP konečně probudí. A největšími viníky jsme všichni, kteří jenom koukáme a nic neděláme… Václav Burle