Na Zhůří u Horské Kvildy se nabízí pozemky dle územního plánu, schváleného v rozporu se zákonem

O tom, že v České republice je legislativně možné postavit i "černou" stavbu, svědčí jeden z mnoha případů. Odehrává se na území Národního parku Šumava. Developer chce stavět na pozemku podle územního plánu schváleného v rozporu se zákonem. I to je však u nás legální!

Zhůří u Horské Kvildy, v zimě jeden z nejromantičtějších šumavských výdrholců, po celý rok malebná krajina pod Huťskou horou s horskými loukami plnými arniky, jestřábníků či motýlů, poskytující fascinující výhledy na hřebeny hor, jímž dominuje typický dvojvrchol bavorského Roklanu.
Louky protíná doposud výrazný úvoz kašperskohorské větve slavné Zlaté stezky. Kdysi se tu rozprostírala osada o několika roztroušených staveních, dnes je toto šumavské zákoutí vyhledáváno jako oáza klidu pro duši a pastva pro oči. Lokalita je známá výskytem druhově bohatých (mnohdy velmi vzácných) přírodních společenstev. Poslední týdny se Zhůří stále častěji zmiňuje v souvislosti s možnou zástavbou.

Zhůří – louka s porostem prhy arniky. Foto: Radek David

Jistě se ještě v budoucnu naskytne několik příležitostí zapět ódy o kráse horských luk a výhledů na Zhůří u Horské Kvildy (katastrálně Zhůří u Rejštejna). Počet lokalit, kde se na Šumavě může člověk pohybovat s pocitem, že kráčí přírodním národním parkem, se za posledních několik let citelně zmenšuje.
K tomuto závěru stačí málo; porozhlédnout se po obcích Kvilda, Modrava, Borová Lada, Srní a dalších. K tomu je potřeba přičíst stále více sílící tlaky na další rozvoj obcí na území NPŠ a komerční využití jejich okolí, zdůvodňované otřepaným a falešným klišé o nutnosti rozšiřování nabídky pro turisty a návštěvníky. Ve skutečnosti se za všemi těmi zástěrkami skrývají tvrdé boje o pozemky s cílem maximální komercionalizace šumavského parku.

Děje se tak už v takové míře, že se někteří aktéři pozemkových čachrů (mnohdy v této souvislosti napojeni zároveň i na dotační zdroje) stávají objektem zájmu Bezpečnostní a informační služby. (Zpráva BIS z roku 2014, ve stati 2.2: Aktivity regionálních klientelistických skupin – k nalezení a přečtení zde:…).

Inzerát na zhůřské pozemky v realitce. Reprofoto: redakce PSS

Vraťme se aktuálně a zatím v krátkosti (situaci stále monitorujeme) k častému tématu posledních dnů – „pohybem“ části pozemků na Zhůří u Horské Kvildy.
Na to, že se cosi kolem zdejších pozemků začíná dít, nás neupozorňuje pouze stále narůstající počet vytyčovacích kolíků, ale také jeden z návštěvníků našeho facebookového profilu „Šumavské noviny“. Zaslal nám zprávu, kde popisuje své setkání, právě na Zhůří, s člověkem, který se chlubil, že tu koupil pozemky od Fondu národního majetku a bude je rozprodávat. Krátce na to jsme objevili nabídku prodeje cca 8 hektarového pozemku se stavební parcelou, uveřejněnou na inzertním portálu Hyperinzerce.cz (viz. screenshot). Ofocený inzerát jsme zveřejnili na našem fcb profilu a záhy na to byl z portálu odstraněn.

Začali jsme se o tuto nabídku zajímat podrobněji. Vlastníkem pozemku je bývalý reprezentant v cyklistice Roman Kreuziger, otec současného úspěšného cyklistického závodníka. Pan Kreuziger starší se po ukončení sportovní kariéry zabýval podnikatelskou činností v oblasti provozu čerpacích stanic, poté se aktivně angažuje převážně v developerství. Na Šumavě mu patří známý hotel Rankl na Horské Kvildě, nebo třeba penzion Brücknerův dům v Prášilech, počin, za který na něj podal památkový úřad Plzeňského kraje trestní oznámení. Pan Kreuziger totiž bez povolení zboural původní stavbu, jež byla chráněnou kulturní památkou.

O nepovolené stavební aktivitě Romana Kreuzigera staršího v Prášilech informoval server IDnes v článku: Kreuziger chránil památku po svém: zboural ji a postavil luxusní penzion…

Stejně mimo rámec zákona je postupováno v případě zmíněného 8 hektarového pozemku se stavební parcelou, současně pak i s některými dalšími parcelami na Zhůří. V roce 2002 byl schválen územní plán města Rejštejn, který v podstatě počítá s kompletní zástavbou Zhůří. Celá věc má ovšem háček. Zastupitelstvo schválilo územní plán za cenu vědomého porušení zákona. Neprojednalo svůj záměr se Správou Národního parku Šumava, jako orgánem státní správy, jehož souhlas je vyžadován zákonem. Dokonce si nevyžádalo ani souhlas nadřízeného orgánu územního plánování. 

R. Kreuziger zahájil na Zhůří nelegální zemní práce, prý se jednalo o „archeologický průzkům“. Byly zastaveny na zásah Správy NPŠ. Foto: R. David

Proběhlo několik soudních jednání, nicméně nezákonně schválený územní plán platí, ač jakékoliv pohyby na jeho základě jsou velice snadno právně napadnutelné. Ostatně, upozorňuje na to i dopis vedoucího odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 9. 4. 2008, zaslaný městu Rejštejn. V něm se uvádí, cituji:

„Podle našeho zjištění nebyly při posuzování územního plánu obce Rejštejn naplněny požadavky tehdejšího platného zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zejména nebylo dosaženo dohody s dotčenými orgány státní správy podle ust. §22, odst. 2 zák. 50/1976 Sb., a nebylo získáno souhlasné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování (tehdy Okresního úřadu v Klatovech) podle §25 citovaného zákona.“. I přesto považuje Krajský úřad územní plán za platný, ovšem schválený v rozporu se zákonem. (Pozn. autora: Je dost zarážející, že v právním státě je dokument schválený v rozporu se zákonem považován za platný!)
Dále se v dopise upozorňuje, že: „Postup podle takto schváleného územního plánu může vést ke zpochybňování zákonnosti navazujících správních rozhodnutí. O jejich zákonnosti by zřejmě rozhodoval soud.“ a dále: „Tento územní plán nevyhovuje požadavku zákona č. 183/2006 Sb., a podle ust. § 188 ho bude nutné ve stanovené lhůtě upravit a vydat.“.

Cestou e-mailové pošty jsem dne 31. 8. 2015 požádal o podrobnější vysvětlení situace a o stanovisko k celé věci starostu Rejštejna, pana Horsta Hasenöhrla. Byl velice stručný a odpověď (7. 9. 2015) soustředil do čtyř vět:

„Dobrý den, pane šéfredaktore, k Vašim dotazům sděluji:

O prodeji  8 ha na Zhůří nám není nic známo.
Ke schválenému ÚP zasílám kopii rozhodnutí Krajského úřadu. (Pozn. autora: Jedná se o dokument, ze kterého je citováno výše, ovšem ten máme k dispozici již delší dobu z jiných zdrojů.)
K výstavbě – vždy záleží na Správě NPŠ jaké dá stanovisko (bez jejich souhlasného stanoviska se nestaví).
Záměry vlastníků nám nejsou známy.“

Popisovanému případu se také věnuje publicistický pořad ČT 2 „Nedej se plus – Zhůří“ dne 15. 11. 2015. Spuštění přehrávaní pořadu:…

Situaci kolem dalšího dění s pozemky na Zhůří u Horské Kvildy nadále sledujeme a monitorujeme.

Radek DAVID

DeveloperstvíLegislativaPozemkyRejštejnRoman KreuzigerSamosprávyStavby na ŠumavěZhůří u Horské Kvildy
Comments (0)
Add Comment