Demolice „Relaxačního centra“ v Prášilech – největší černé stavby na území NPŠ

Černým stavbám na území Národního parku Šumava se věnuje pozornost již několik let. Vyrostly v lukrativních destinacích na Filipově Huti, Horské Kvildě a v Prášilech. S velkými problémy a nedostatky byl postaven také hotel známého pozemkového magnáta Františka Taliána na Bučině. Stavba čekala na kolaudaci více jak 10 let. Co mají tyto stavby společné? Nebyly postaveny tzv. „na černo“ bez stavebních povolení, ale jejich konečná podoba nekorespondovala s projektem, schváleným při stavebním řízení.

Stavba Relaxačního centra v Prášilech v listopadu 2014. Foto: Radek David, Šumavské noviny

V červenci letošního roku a zejména poslední červencový týden, došlo k demolici největší ze zmíněných tří staveb, a to „Relaxačního centra“ v Prášilech. Objekt patřil pražskému advokátu Miroslavu Zamiškovi a v médiích byly často připomínány jeho blízké vazby na bývalého prezidenta Václava Klause.

V těchto dnech nám do redakce Šumavských novin byly zaslány fotografie a plánky prášilského „Relaxačního centra“, společně s textem obsahujícím stručnou chronologii předcházející demolici stavby. Autor textu, který si nepřeje být jmenován, odsouhlasil tuto redakční podobu své pozoruhodné zprávy:

  1. Rozdíly oproti původnímu schválenému záměru. Archiv redakce ŠN

    „Relaxační centrum“ Prášily, (obr. 1) jedna ze známých černých staveb na Šumavě, se právě teď bourá.

  2. podzim 2009 – stavba v Prášilech byla zastavena na základě zjištění Správy NP Šumava, že její parametry se zásadním způsobem liší od stavby povolené, viz obr. č. 2 a 3 Více se dozvíte zde:
  3. 2010-2014 – probíhají komplikovaná správní řízení o odstranění stavby (na žádost investora následně o jejím dodatečném povolení) – v této době bylo dění okolo největší černé stavby na Šumavě několikrát zmiňována v tisku i ČT. Jako poslední krok před obnovením řízení o odstranění stavby podává investor v září 2014 žalobu na rozhodnutí Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje – soudní řízení do dnešního dne neproběhlo a je stále vedeno jako nevyřízené (Krajský soud v Plzni: spisová značka 30 A 133/2014 a spisová značka 30 A 132/2014).
  4. červenec 2015 – přes výše uvedené je na stavbě zahájeno rozebírání konstrukcí a potom v posledním týdnu měsíce bourací práce, viz obr. č. 4, 5 a 6
  5. Nikde není uvedeno, na základě jakého správního rozhodnutí jsou demoliční práce prováděny.

 Podle našeho názoru se jedná o zcela mimořádnou událost. Staveb tohoto rozsahu, které jsou odstraňovány, není v České republice mnoho, pokud vůbec!

Poznámka redakce

Rozdíly oproti původnímu schválenému záměru. Archiv redakce ŠN

K černým stavbám národního parku náleží i Ekofarma Horská Kvilda stavebníka Franka, Hodanův „rodinný domek“ na Filipově Huti a určitě i Taliánův hotel na Bučině.
Investorem právě bouraného díla byl advokát Miroslav Zamiška.
Text, doručený z Prášil, prošel autorem odsouhlasenou redakční úpravou.

Za redakci ŠN
Radek DAVID

Černé stavbyDeveloperstvíLegislativaMiroslav ZamiškaPrášilyŠumavaVáclav Klaus
Comments (3)
Add Comment
  • Ondra

    ??? S jakým názorem se „redakce plně ztotožňuje“? Vždyť v „pozoruhodném textu“ prášilských žádný názor NENÍ. Jsou tam jen fakta, vč. toho, že stavba se bourá i přes to, že vlastně k tomu zatím žádný oficiální podnět dán nebyl (body 4 a 5). Z toho by čtenář usuzoval, že pisatel spíš bourání stavby odsuzuje. Nebo je to jinak?

    JAKÝ NÁZOR má tedy redakce?

  • Jiří Riki Řeháček

    Je škoda, že článek ČTK, který převzali bez ověření všichni, je pouze jednostranný, protože stavba lázeňského domu s pěti stavebními povoleními určitě nebude černá, navíc opozice chtěla dům zlikvidovat… Když se bourá, tak se jim to zase nelíbí… Nebýt podnikatelů jako je ten „zlý kapitalista“ by dneska nebyly Prášily Prášilami, ale pravděpodobně by zanikly….

    • Radek David

      Pane Řeháčku, pokud postavíte něco jiného oproti projektu, na nějž bylo vydáno stavební povolení, jedná se o tzv. „černou stavbu“. To není o podnikatelích a „zlých kapitalistech“, to je o elementární slušnosti dodržovat zákony a to, čemu se stavebník zavázal. Můžete si být jistý, že existence Prášil a vůbec Národního parku Šumava, nestojí ani nepadá s podnikateli typu právníka, pana Zámišky.