Za šumavskými orchidejemi I

Pro mnohé jsou nádherně kvetoucí orchideje spojeny s představou exotických, tropických krajin či skleníků. Vězte však, že i v naší republice zástupci této skupiny květin rostou volně v přírodě. A není jich málo. Divoce rostoucí orchideje jsou u nás zastoupeny téměř 70 druhy, přitom více jak polovina z nich roste na Šumavě, z toho pro některé je Šumava jediným, nebo jedním z mála míst výskytu v České republice.

Pojďme si některé ze šumavských orchidejí postupně představit. Je začátek jara a tak začneme těmi prvními, jenž vykvétají sotva zmizí poslední zbytky sněhu. Již ve druhé polovině dubna se začínají objevovat dva druhy z čeledi vstavačovitých: vstavač kukačka a prstnatec bezový.

Vstavač kukačka (Orchis morio)

V minulosti jeden z nejhojnějších druhů našich orchidejí doplatil na lidskou bezohlednost. Prudký pokles stavu této byliny má příčiny ve změnách obhospodařování krajiny v místech jeho výskytu. V mnoha lokalitách vytvářel celé louky, které šmahem zmizely z botanických map. Jeho úbytek vedl k nutnosti zákonné ochrany.

Vstavač kukačka je chráněný zákonem v kategorii silně ohrožených druhů.

Šumava, zvláště pak několik lokalit v jejím Podhůří, patří k místům s nejbohatším výskytem vstavače kukačky na území ČR. Rostlina vytváří několik barevných variant; od nejčastější základní, nachově fialové, přes růžově až po bíle kvetoucí jedince. Typickým znakem kukačky je podélně pruhovaná přilba květu.

Podle nejnovějších výzkumů má vstavač kukačka geneticky mnohem více společných znaků s rodem rudohlávek, než se vstavači.

V Maďarsku se z hlíz vstavače kukačky vyrábí nápoj „salep“, který má mít údajně afrodiziakální účinky. Ročně tomuto šílenství podlehnou tisíce rostlin.

Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)

Stejně jako vstavač kukačka i prstnatec bezový patřil minulosti mezi velice hojné druhy našich orchidejí. Ze stejných důvodů dnes konstatujeme jeho kritický úbytek. Navíc, díky používání minerálních hnojiv, na mnoha svých lokalitách zcela vyhynul. Jeho výskyt se dá označit za velice vzácný.

Prstnatec bezový je chráněn zákonem v kategorii silně ohrožených druhů.

Dvě šumavské lokality (v okolí Nicova a Javorníku), s každoročně vykvétajícími několika stovkami až tisíci jedinců, jsou v rámci ČR zcela unikátními.

Prstnatec bezový je nejnižším z našich prstnatců. Zajímavý je dvojím zbarvením květů: častějším žlutým a nachově růžovým až červeným. Nejedná se o křížence, ale o stejný jev, jako je například rozdílné zbarvení vlasů u lidí. Kříženci obou barevných variant pak vytváří květy zbarveny do masově růžové. Název rostliny je odvozen podle slabě bezové vůně květů.

Slušní a ohleduplní návštěvníci nemají potřebu přírodu ničit ani přetvářet k obrazu svému. Příroda je pro ně posvátný chrám. Existují však bezohlední vandalové (často děti), jenž musí na vše sahat, všechno trhat, lámat, do všeho kopat apod. Často se při toulkách přírodou setkáváme s lidmi, kteří nesou plnou náruč polního či lesního kvítí, mnohdy je před trháním nezastaví ani skutečnost, že se jedná o přísně chráněné druhy. Uvědomte si, že divoce rostoucí květiny vám nevydrží ani přesun do auta, natož cestu domů, do vázy. Proto je netrhejte! Stejně tak je tomu v případě vyrýpávání kytek. Mějte na paměti, že divoce rostoucí druhy potřebují ke svému růstu specifický biotop, který jim ve vašich zahradách a skalkách nevytvoříte, ani kdybyste se rozkrájeli!
K orchidejím: Téměř všechny orchideje se z 80% živí mikroskopickými houbami, které jsou obsaženy v jejich kořenech, jsou tzv. mykotrofní. Přesazením rostliny tyto houby ztrácí podmínky ke svému růstu, květina nemá zdroj obživy a okamžitě hyne!

Radek DAVID