Biodiverzita je v souvislosti s národními parky jedním z nejčastěji užívaných pojmů. Aby ne. Biodiverzitou nazývají vědci rozmanitost živých organismů na Zemi, a to zahrnuje jak rozmanitost druhů, tak i diverzitu ekosystémů. Stručně a srozumitelně řečeno – ochrana, udržení a rozšiřování biodiverzity daného území je jedním z hlavních důvodů k zakládání národních parků, jako nejvyšší instituce ochrany přírody.
Na podporu biodiverzity (nejen na území národních parků) vyčleňuje Ministerstvo životního prostředí ročně mnohamilionové částky.
Probírám se dokumentem, trochu krkolomně nazvaném: „Seznam akceptovaných žádostí o podporu v rámci operačního programu životního prostředí schválených řídícím orgánem k poskytnutí podpory“, pod kterým je podepsán bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).
Rubrika „6.2 – Podpora biodiverzity“ obsahuje poměrně dlouhý přehled schválených dotací na podporu biodiverzity v různých místech ČR. Mnohé instituce, spolky i jednotlivci tu žádají o příspěvky na budování naučných stezek, realizace opatření plánů péče o přírodní rezervace, na rybí přechody, podpory biotopů vzácných živočichů a rostlin…apod.
Údiv vzbouzí čtyři schválené dotace pro Správu Národního parku Šumava, toho času pod vedením Jiřího Mánka. Podle autora těchto řádků nemají s podporou biodiverzity v NPŠ v podstatě nic společného. Posuďte sami.
- „Usměrnění běžeckého lyžování v NP Šumava, část Modrava“, výše dotace 9.066367 Kč. Pod všeobjímajícím názvem „usměrnění“ se jedná o vybudování mostu přes Roklanský potok a jistě je pouze náhodou, že tímto „usměrněním“ se hlavní nástupní a výstupní tah na velice frekventovanou trasu údolím Roklanského potoka v zimě i v létě, přesunul do těsné blízkosti nového modravského soukromého pivovaru Lyer, jenž byl postaven rovněž za podpory vydatné státní dotace. Biodiverzita jako řemen!
- „Rekonstrukce přezimovací obůrky Planýrka“, výše dotace 1.251910 Kč.
- „Rekonstrukce přezimovacích obůrek na územním pracovišti Srní“, výše dotace 9.106635 Kč. Že by jeden z hlavních škůdců přirozené obnovy lesa, jelení zvěř, patřila mezi ohrožený druh šumavské přírody, vyžadující státní dotaci na podporu biodiverzity?
- „Obnova lávky Černý Kříž přes Studenou Vltavu“, výše dotace 6.689298 Kč. Další stavba, která nemá s biodiverzitou nic společného. Navíc, pompézní otevření této lávky (jenž bylo Mánkovu vedení servilními médii doprovázeno články v počtu a rozsahu, jako by se jednalo o otevření nové nemocnice) se ukázalo předčasné, neboť lávka nebyla ještě dlouho poté zkolaudovaná a tudíž nesměla být uvedena do provozu.
A to se, ač stavební laik, nemohu nepodivit nad opravdu velkorysými cenami uvedených staveb!
Podle způsobů investic na podporu biodiverzity na území Národního parku Šumava za dob ministra a kamaráda šumavských starostů Tomáše Chalupy (ODS) a ředitele NPŠ, jeho stranického parťáka Jiřího Mánka je možné odvodit, proč literatura označuje člověka za hlavního ohrožovatele biodiverzity . Je jakýmsi zvláštním šumavským specifikem, že se za éry Stráského a Mánka, stali hlavními bojovníky proti naplňování základního poslání národního parku právě tito dva bývalí ředitelé.
Radek DAVID