Po stopách Keltů: Obří hrad na Šumavě – nejvýše položené hradiště v ČR
Většina archeologů se přiklání k názoru, že hradiště plnilo funkci kultovní a shromažďovací. Dochovaný kamenný stůl mohl sloužit také jako oltář představující střed světa, a podle některých názorů mohly být na něm vykonávány i obětní obřady určené nějakému božstvu.
Doba vzniku a účel hradiště – i přes četné výzkumy – nejsou doposud vysvětleny. Dá se říct, že Obří hrad patří mezi nejméně objasněné stavby keltské civilizace u nás. Tato skutečnost dává prostor mnoha senzacechtivým uskupením i jednotlivcům, z nichž někteří dokážou o důvodech a účelu stavby na šumavské hoře Valy vymýšlet až bizarní příběhy, kterým věří snad jen oni sami.
Hradiště v lokalitě Studenec nedaleko Nicova, severně od vrcholu hory Valy (1010 m n. m.), bylo objeveno již na začátku 20. století. První větší výzkum archeology J. Waldhauserem, L. Konečným a M. Slabinou byl proveden teprve až v roce 1988.
V letech 2002 až 2003 se na místo vrací tým vedený Miloslavem Slabinou, aby provedl další rozsáhlý výzkum. Přes všechny snahy a více než 100 vykopaných sond nebyly na Obřím hradě do dnešní doby objeveny žádné nálezy a pozůstatky po pravěké materiální kultuře ani stopy po nějakém stavení.
Jediným zdejším objevem zůstává nalezení 14 mincí z 3. až 1. století před naším letopočtem. Mezi nimi i republikánský denár z roku 130 s vyobrazením lodi a nápisem „ROMA“. Tento nález je však dlouhou dobu považován za podvrh. Pravost mincí byla potvrzena teprve v roce 2002.
Sídelní, útočištná nebo kultovní funkce?
Absence nálezů způsobuje problém nejen se správnou datací vzniku hradiště, ale vytváří také prostor k četným diskuzím kolem jeho účelu. Předpokládá se, že hradiště Obří hrad vzniklo v pozdní době halštatské a bylo využíváno ještě na konci doby laténské (2. až 1. stol.). Archeologové tak usuzují zejména díky shodným prvkům se skupinou hradišť kolem Věnce u Lčovic, mezi které patří i nedaleké hradiště Sedlo u Albrechtic (volba vysoko položeného místa, doba vzniku i délka využívání).
Vzhledem k nepříznivým až extrémním klimatickým podmínkám lokality i absenci dokladů po sídelní činnosti je pravděpodobnost sídelní funkce hradiště velice malá, ne-li žádná. Hradiště Obří hrad tak mohlo plnit spíše útočištnou nebo ochrannou (rýžoviště zlata podél toku nedaleké Losenice) funkci, ale ani tyto hypotézy se nejeví příliš pravděpodobnými.
Většina archeologů se přiklání k názoru, že hradiště plnilo funkci kultovní a shromažďovací. Mimo výše uvedené důvody tomu napovídají i hypotézy, hovořící o existenci průchodu vedoucím mezi vnějším a vnitřním valem akropole, který mohl začínat u skalní brány na severu a končit na východě u „kamenného stolu“, situovaném v nejvyšším bodě hradiště.
Stůl mohl sloužit jako kamenný oltář představující střed světa, a podle některých názorů mohly být na něm vykonávány i obětní obřady určené nějakému božstvu.
Popis hradiště
Obří hrad se rozkládá v severní části hřebenu Valy. S nadmořskou 940 – 980 metrů je nejvýše položeným keltským hradištěm u nás. Na východní a severozápadní straně je chráněno skalnatými srázy, prudce padajícími do údolí říčky Losenice. Bylo opevněno mohutnými kamennými valy, které vymezovaly jeho prostor o rozloze 2,5 hektarů.
Předpokládá se, že původní vstup byl od jihu (dnešní přístupová cesta po žluté značce od Popelné). Z této strany také začínají kamenné valy předhradí, využívající přirozených skalisek (skalní srub). Akropole byla chráněna 3 až 4 metry širokými valy, které dodnes dosahují výšky až 2 metrů. Hradba byla vybudována z kamenů kladených nasucho s vnější a vnitřní zdí.
Nejzajímavějším místem akropole je kamenný stůl o rozměrech 170×180 centimetrů a skalní brána. Hradby vykazují velkou míru poškození, zapříčiněným tektonickými a seizmickými procesy, jejichž dobu působení nelze blíže určit.
Přístup a nejbližší okolí
Z Popelné, osady ležící přímo pod hřebenem Valy, vede k hradišti 1,5 kilometru dlouhá naučná stezka (též žlutá značka)„Keltové na Šumavě“. Severovýchodním směrem horu obtéká potok Losenice.
Obří hrad leží na území Národního parku Šumava a je součástí I. zóny „Obří hrad“. Vstup a pohyb je zde povolen pouze po značených chodnících! Svahy hory Valy, stejně jako sousedního Šafářova vršku (rovněž I. zóna NP), tvoří lokální kamenná moře s typickou skalní a suťovou vegetací.
Radek DAVID