Ultimate magazine theme for WordPress.

V Národním parku České Švýcarsko mění strategii „boje“ proti kůrovci

135

Nebývá zvykem, aby některá ze správ našich národních parků učinila takto radikální rozhodnutí, jakkoliv se, vzhledem k primárnímu poslání instituce nejvyšší ochrany přírody, jeví jako úplně normální a logické. Národní parky tu máme přece od toho, aby přirozené procesy podporovaly, chránily a respektovaly, ne aby proti nim zasahovaly.
Nicméně, v českých podmínkách, kde chápání významu národních parků v tomto ohledu bývá – oproti zbytku světa – zpravidla zcela protichůdné, se jedná o rozhodnutí přímo převratné a zásadní. Teď jde o to, aby jej „Někdo“ nezměnil.

České Švýcarsko – Pravčická brána. Repro foto z oficiálního webu NP ČŠ

Docela mám z toho i obavy. Ministerstvo životního prostředí, jež prostřednictvím svého oficiálního profilu na Facebooku sděluje a sdílí kdejakou kravinu a dokonce nabízí třeba prodej včelích úlů v Kamerunu či omdlévá úžasem z marginálních a nic neřešících „pop“ formalit typu Mezinárodního dne zpěvu ptactva, se krokem Správy NP České Švýcarsko totiž nijak nechlubí, respektive – mlčí.

Úplně stejně, jako se bázlivě vyhýbá skutečným problémům; třeba k životu nepotřebnému, obřímu a bezskrupulóznímu plýtvání vodou na výrobu technického sněhu (dokonce nezpoplatněnou), nebo pro snobskou zábavu – akvaparky či domácí bazény.
Oproti tomu paradoxně vysílá alarmující signály o kritickém nedostatku vody v pokračujícím období sucha a halasně volá po odchycení každé kapky „dešťovky“.

Protože ze strany Správy Národního parku České Švýcarsko se jedná o krok, který zcela jistě nebyl konzultován s Hradem, jak je u MŽP zvykem (Například v případě nových zonací národních parků ministr ŽP Richard Brabec panu prezidentu údajně slíbil, že k rozšíření bezzásahových zón nedojde; a taky nedošlo!), mlčení ministerstva k zastavení lokálního kácení může znamenat, že je tento akt nesen nelibě.

Oznámení Správy NP České Švýcarsko ze dne 3. 5. 2019

České Švýcarsko, 3. 5. 2019 – Správa Národního parku České Švýcarsko dnes vydala rozhodnutí o omezení nahodilých těžeb v národním parku. Díky tomuto rozhodnutí omezuje lesnické činnosti na území národního parku tak, že již nebude muset v zásahových územích ve vnitřních částech parku zakročovat proti lýkožroutu smrkovému. Napadené smrky správa tedy nebude povinna kácet a asanované dřevo odvážet, naopak bude moci ponechat stát souše. Ty napomohou přirozené obnově lesa, který povstane na místě současných smrkových monokultur.

Ing. Pavel Benda, Ph.D., ředitel Správy NP České Švýcarsko: „V národním parku máme dva typy lesů, přirozené, které jsou odolné proti suchu i kůrovci, a kulturní, což jsou převážně smrkové monokultury vysazené v meziválečném období na stanovištích, které pro smrk nejsou vhodné. Tyto kulturní lesy kůrovec nyní zejména díky suchu v posledních letech rychle decimuje.“

Mapa vybraných segmentů. Zdroj: Oficiální web Správy NP ČŠ

Dosavadní strategií parku byla postupná přeměna smrkových monokultur na přírodě bližší lesy. Přeměna spočívala v provádění výběrových těžeb smrků tak, aby do porostů vnikalo více světla a tím byl podpořen růst dřevin v nižších patrech lesa. Do roku 2017 se takto podařilo přeměnit více než čtvrtinu smrkových monokultur. Sucha, která trvají od roku 2015 a která v loňském roce dosáhla extrému, však zcela změnila situaci a v oslabených smrkových porostech se kůrovec začal šířit masívně.

Ing. Jan Drozd, ředitel odboru péče o ekosystémy Správy NP České Švýcarsko: „V loňském roce jsme se v souladu s lesním zákonem snažili šíření kůrovce zastavit důslednými těžbami a asanací dřeva, v daných klimatických podmínkách však postup nebyl dostatečně účinný a vedl ke vzniku rozsáhlých holin. To v podmínkách národního parku není žádoucí.“

Rozhodnutí člení národní park na 3 sektory a takzvanou nárazníkovou zónu, podle intenzity zásahů. Ve vnitřních částech národního parku v oblasti Hřenska a na Jetřichovicku budou lesnické zásahy prováděny již pouze z bezpečnostních důvodů, zejména tedy v okolí turistických cest a dalších komunikací, kde by rozpadající se souše mohly ohrozit provoz nebo návštěvníky. V severní části národního parku, tedy v oblasti Brtníků a Krásné Lípy, se lýkožrout dosud vyskytuje bodově a budou zde prováděny zásahy pro tlumení jeho postupu, ovšem s vyloučením intenzivních technologií, velikost případných holin je omezena na maximálně jeden hektar.

Naopak plně zásahové zůstává takzvané nárazníkové pásmo, tedy pás okolo národního parku široký průměrně 500 metrů, kde správa z důvodu ochrany lesů sousedních vlastníků bude zasahovat proti lýkožroutu smrkovému v plném rozsahu.

Rozhodnutí správy parku vychází z předpokladu, že samovolná obnova lesa proběhne lépe pod stojícími soušemi, které napomohou zachovat mikroklima jednotlivých stanovišť. Právě tak souše poskytnou životní prostor pestré škále druhů, a v konečném důsledku také veškeré živiny zůstanou v lese. Očekávaný další vývoj lesa bude do značné míry odpovídat lokalitě v Jetřichovicích, kterou zasáhl v roce 2006 požár. Ve velmi krátké době se zde objevily první náletové dřeviny, zejména břízy, jeřáby a borovice, které dnes dosahují výšek okolo deseti metrů. Do tohoto takzvaného přípravného porostu bude později správa parku na vhodných místech vysazovat další listnaté dřeviny či jedle.

Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.