V Národním parku České Švýcarsko mění strategii „boje“ proti kůrovci
Nebývá zvykem, aby některá ze správ našich národních parků učinila takto radikální rozhodnutí, jakkoliv se, vzhledem k primárnímu poslání instituce nejvyšší ochrany přírody, jeví jako úplně normální a logické. Národní parky tu máme přece od toho, aby přirozené procesy podporovaly, chránily a respektovaly, ne aby proti nim zasahovaly.
Nicméně, v českých podmínkách, kde chápání významu národních parků v tomto ohledu bývá – oproti zbytku světa – zpravidla zcela protichůdné, se jedná o rozhodnutí přímo převratné a zásadní. Teď jde o to, aby jej „Někdo“ nezměnil.
Docela mám z toho i obavy. Ministerstvo životního prostředí, jež prostřednictvím svého oficiálního profilu na Facebooku sděluje a sdílí kdejakou kravinu a dokonce nabízí třeba prodej včelích úlů v Kamerunu či omdlévá úžasem z marginálních a nic neřešících „pop“ formalit typu Mezinárodního dne zpěvu ptactva, se krokem Správy NP České Švýcarsko totiž nijak nechlubí, respektive – mlčí.
Úplně stejně, jako se bázlivě vyhýbá skutečným problémům; třeba k životu nepotřebnému, obřímu a bezskrupulóznímu plýtvání vodou na výrobu technického sněhu (dokonce nezpoplatněnou), nebo pro snobskou zábavu – akvaparky či domácí bazény.
Oproti tomu paradoxně vysílá alarmující signály o kritickém nedostatku vody v pokračujícím období sucha a halasně volá po odchycení každé kapky „dešťovky“.
Protože ze strany Správy Národního parku České Švýcarsko se jedná o krok, který zcela jistě nebyl konzultován s Hradem, jak je u MŽP zvykem (Například v případě nových zonací národních parků ministr ŽP Richard Brabec panu prezidentu údajně slíbil, že k rozšíření bezzásahových zón nedojde; a taky nedošlo!), mlčení ministerstva k zastavení lokálního kácení může znamenat, že je tento akt nesen nelibě.
Oznámení Správy NP České Švýcarsko ze dne 3. 5. 2019
České Švýcarsko, 3. 5. 2019 – Správa Národního parku České Švýcarsko dnes vydala rozhodnutí o omezení nahodilých těžeb v národním parku. Díky tomuto rozhodnutí omezuje lesnické činnosti na území národního parku tak, že již nebude muset v zásahových územích ve vnitřních částech parku zakročovat proti lýkožroutu smrkovému. Napadené smrky správa tedy nebude povinna kácet a asanované dřevo odvážet, naopak bude moci ponechat stát souše. Ty napomohou přirozené obnově lesa, který povstane na místě současných smrkových monokultur.
Ing. Pavel Benda, Ph.D., ředitel Správy NP České Švýcarsko: „V národním parku máme dva typy lesů, přirozené, které jsou odolné proti suchu i kůrovci, a kulturní, což jsou převážně smrkové monokultury vysazené v meziválečném období na stanovištích, které pro smrk nejsou vhodné. Tyto kulturní lesy kůrovec nyní zejména díky suchu v posledních letech rychle decimuje.“
Dosavadní strategií parku byla postupná přeměna smrkových monokultur na přírodě bližší lesy. Přeměna spočívala v provádění výběrových těžeb smrků tak, aby do porostů vnikalo více světla a tím byl podpořen růst dřevin v nižších patrech lesa. Do roku 2017 se takto podařilo přeměnit více než čtvrtinu smrkových monokultur. Sucha, která trvají od roku 2015 a která v loňském roce dosáhla extrému, však zcela změnila situaci a v oslabených smrkových porostech se kůrovec začal šířit masívně.
Ing. Jan Drozd, ředitel odboru péče o ekosystémy Správy NP České Švýcarsko: „V loňském roce jsme se v souladu s lesním zákonem snažili šíření kůrovce zastavit důslednými těžbami a asanací dřeva, v daných klimatických podmínkách však postup nebyl dostatečně účinný a vedl ke vzniku rozsáhlých holin. To v podmínkách národního parku není žádoucí.“
Rozhodnutí člení národní park na 3 sektory a takzvanou nárazníkovou zónu, podle intenzity zásahů. Ve vnitřních částech národního parku v oblasti Hřenska a na Jetřichovicku budou lesnické zásahy prováděny již pouze z bezpečnostních důvodů, zejména tedy v okolí turistických cest a dalších komunikací, kde by rozpadající se souše mohly ohrozit provoz nebo návštěvníky. V severní části národního parku, tedy v oblasti Brtníků a Krásné Lípy, se lýkožrout dosud vyskytuje bodově a budou zde prováděny zásahy pro tlumení jeho postupu, ovšem s vyloučením intenzivních technologií, velikost případných holin je omezena na maximálně jeden hektar.
Naopak plně zásahové zůstává takzvané nárazníkové pásmo, tedy pás okolo národního parku široký průměrně 500 metrů, kde správa z důvodu ochrany lesů sousedních vlastníků bude zasahovat proti lýkožroutu smrkovému v plném rozsahu.
Rozhodnutí správy parku vychází z předpokladu, že samovolná obnova lesa proběhne lépe pod stojícími soušemi, které napomohou zachovat mikroklima jednotlivých stanovišť. Právě tak souše poskytnou životní prostor pestré škále druhů, a v konečném důsledku také veškeré živiny zůstanou v lese. Očekávaný další vývoj lesa bude do značné míry odpovídat lokalitě v Jetřichovicích, kterou zasáhl v roce 2006 požár. Ve velmi krátké době se zde objevily první náletové dřeviny, zejména břízy, jeřáby a borovice, které dnes dosahují výšek okolo deseti metrů. Do tohoto takzvaného přípravného porostu bude později správa parku na vhodných místech vysazovat další listnaté dřeviny či jedle.
Radek DAVID