Ultimate magazine theme for WordPress.

yoloxxx.com

Pálava: Jaro v krajině jedinečné přírody a prastarých kultur

5 804

V místech, kde se krása krajiny snoubí s naší dávnou historií, leží Pálava. Kraj protkaný vinicemi, bělostnými skalami, kapličkami; místo, kde se rádi zastavíte a zhluboka nadechnete místní atmosféru.
Pálava byla v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Území o rozloze 83 km2, zahrnuje hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a oblast jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem.

Severozápadní výběžek Panonské nížiny, s nadmořskou výškou od 163 (Dyje u Nových Mlýnů) do 550 m n. m. (hrad Děvičky), je nejteplejší a nejsušší oblastí České republiky.
V roce 2003 se Pálava stala součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.

Krajina prastaré kultury

Vinice pod hradem Děvičky u Pavlova. Foto: Radek David

Pálava leží uprostřed prastaré krajiny Jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. V oblasti kolem Dolních Věstonic a Pavlova existovala pravěká tábořiště lovců mamutů. Odtud také pochází světoznámá soška Věstonické Venuše, nalezlo se tu i velké množství mamutích kostí a pozůstatků ohnišť.
Vzhledem k téměř středomořskému klimatu, pokrývají místní krajinu úrodná pole a rozlehlé vinice.

Typické jsou zdejší vápencové skály, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou a teplomilnou faunou a florou. Symbolem CHKO je dub šípák. Tato teplomilná dřevina roste na slunných, mělkých a kamenitých půdách. Chodníčky tu lemují solitérní jedinci až bizarních tvarů.

Pomník lidské krátkozrakosti

Vodní nádrž Nové Mlýny. Foto: R. David

Škoda jen zásahu člověka, kdy svým neuváženým jednáním zničil zdejší nenahraditelné lužní lesy kolem toku řeky Dyje.
V letech 1975 – 1989 byla na ploše více než 3 tisíce hektarů vybudována kaskáda tří vodních nádrží Nové Mlýny. Zásadně se tak změnil celkový charakter krajiny; zanikla cenná mokřadní, travinná a lesní společenstva s biosférickým významem.
Zmizelo mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů, patřících do nejvyšších kategorií ohrožení. Pod vodou tak, kromě krásné pálavské lužní krajiny (dosahující kvality jádrové zóny národního parku), zmizela i důležitá archeologická naleziště i hroby z období Velkomoravské říše. Se zemí byla srovnána celá vesnice Mušov.

Tichou památkou na potopenou obec zůstal na ostrůvku, uprostřed vodní hladiny stojící, románský kostel sv. Linharta. V záplavové oblasti tak bylo vybudováno dílo, které je pomníkem lidské krátkozrakosti.

Rozmanitá a vzácná pálavská příroda

Dub šípák. Foto: R. David

CHKO Pálava je bohatá druhově nesmírně rozmanitou faunou a florou. Mezi všemi velkoplošnými chráněnými územími České republiky zaujímá jedinečné postavení. Na poměrně malé ploše se zde vyskytuje velké množství druhů živočichů i rostlin zvláště chráněných.

Nejproslulejšími rostlinami Pálavy jsou kosatce nízké (Iris pumila). Jejich fialové odstíny květů vás očarují na první pohled. Z mnoha dalších bylin jmenujme alespoň překrásný hlaváček jarní, tařici skalní, dymnivku nízkou, jaterník podléšku, plicník lékařský i tmavý, sasanku pryskyřníkovitou, tolitu lékařskou, kamejku modronachovou. Zcela výjimečný je zde výskyt hvozdíku Lumnitzerova, pro který je Pálava jediným místem výskytu na světě.

Skalní biotopy představují přirozené prostředí pro mnohé druhy ptáků: rorýse obecného, poštolku obecnou, sokola stěhovavého, raroha velkého, výra velkého a na zimu sem přilétá z Alp zedníček skalní. Vodní biotop je také domovem orla mořského.

Hlaváček jarní. Foto: Radek David

Z hmyzí říše můžeme jmenovat pozoruhodný druh bezkřídlé kobylky ságy (Saga pedo), která je naším největším zástupcem rovnokřídlého hmyzu (délka těla i s kladélkem činí 11 cm). Zvláštností je i to, že se rozmnožuje partenogenezí. Samci nejsou známi, z vajíček se líhnou pouze samičky.

Mezi další vzácné hmyzí druhy patří ploskoroh pestrý. Žije zde i největší český pavouk slíďák tatarský (dosahuje velikosti až 4 cm) a nápadný stepník rudý moravský.
Z motýlů vzácný jasoň dymnivkový, martináč hruškový, žluťásek úzkolemý či oba druhy otakárků – fenyklový i ovocný.

Vinařský ráj

Socha sv. Jana Nepomuckého z Mušova. Foto: R. David

Při toulkách pálavskou přírodou nezapomeňte také navštívit Pavlov. Půvabnou vesničku, která patří k nejstarším vinařským obcím. Již v 15. století byla největší vinařskou destinací Mikulovského panství.
Za prohlídku stojí náves s řadou selských gruntů z 18. století, dvakrát přestavěný kostel sv. Barbory, barokní hřbitov. Před ním se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, která sem byla přemístěna ze zatopeného Mušova (tam stávala před Mušovským mostem). Dále pak tu stojí socha sv. Floriána a 19 vinařských domů se sklepy a barokními štíty.

Nad Pavlovem se vypíná asi nejznámější místní památka, zřícenina hradu Děvičky, založeného počátkem 13. století. V Pavlově byla také objevena velmi bohatá archeologická naleziště z dob lovců mamutů. Vzhledem k bohatství nálezů nese tato kultura z mladší doby kamenné vědecký název pavlovien.

Přes hrad Děvičky (také Děvín) návrším Pavlovských vrchů

Hrad Děvičky (Děvín). Foto: R. David

Vydáme-li se na cestu k hradu, procházíme nejdříve vinicemi, pak lesem s již zmiňovanou květenou (záleží pochopitelně na ročním období) až ke zřícenině.
Hrad Děvičky byl poprvé zmiňován roku 1222 jako zeměpanský hrad v královském držení. Dnes jsou zachovány už jen obvodové zdi a renesanční bašta se střílnami.

Od hradu můžeme pokračovat po turistické značce k vrcholu hory Děvín, která je svými 549 metry nad mořem nejvyšším vrchem Pálavy. Cestou k Soutěsce procházíme nádhernými šípákovými doubravami s vtroušenými višněmi mahalebka.
Dalším zastavením je Sirotčí hrádek, který byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně.

Pavlovské vrchy. Foto: R. David

Národní přírodní rezervace Tabulová je výrazný geomorfologický útvar s plochým temenem tvořený zvětralými vápenci. Po značce pokračujeme na vápencový vrch Turold (385 m n. m.), s porostem vzácné stepní vegetace. V době ledové se Turoldova jeskyně stala lidským sídlištěm a byla vyhledávána i divoce žijící zvěří.

No a pak je zde Mikulov s dominantou sv. Kopečku. Ten se v 17. století stal poutním místem. Až na vrchol ke kapli sv. Šebestiána, zvonici a Božímu hrobu vás zavede křížová cesta.

Kosatec nízký. Foto: R. David

Samotné historické středověké jádro města Mikulov bylo roku 1952 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Můžeme tu navštívit barokní zámek s expozicí vinařství a unikátním obřím vinným sudem, gotický kostel sv. Václava, kostel sv. Jana Křtitele, nebo pravoslavný chrám sv. Mikuláše a další památky. Ale to už je na samostatný článek. Tak zase někdy příště.

Bylo by hříchem opustit takové místo, bez pořízení kvalitních, lahodných moků ze zdejších vinic a neodvézt si tak domů alespoň špetku pálavského sluníčka.
Pálava je zkrátka kraj, který rozhodně stojí za to navštívit. A učiníte-li tak, zůstane vám v srdci stejně jako nám.

Jana DAVIDOVÁ

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.

xxx porn