Ultimate magazine theme for WordPress.

Téměř zapomenuté šumavské hrady: Osule (Vosule, Vitějovice)

2 648

Stavba snad nejkratší dobu sloužícího královského hradu představuje jednu z vůbec nejpozoruhodnějších hradních architektur. Zbytky nikdy nedostavěného hradu Osule se nachází na stejnojmenném kuželovitém vrchu nad vesnicí Vitějovice, ležící asi osm kilometrů severovýchodně od Prachatic.
Hrad nebyl v minulosti přestavován, naopak – dvakrát bořen. Jeho zánik je připisován Bavoru III., jiné prameny uvádí, že ponechán svému osudu zůstává za vlády Rožmberků, kteří jej roku 1344 získali jako poslední majitelé a nechali pobořit. Každopádně se o hradu v roce 1379 píše již jako o pustém.

„Od Vitějic vine se nahoru stará cesta, kudy se z hradu do vesnice a do kostela jezdívalo, ale na vrchu samém ji nelze již znáti. Na temeni úzkém a nepříliš dlouhém stával hrad, po němž zbyly jen praskrovné známky.“

(prof. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého)

Základy severní věže (9.4.2013). Foto: Radek David, ŠN.

Historie hradu zasahuje do 13. století. Je tedy památkou na dobu bezesporu jednoho z nejvýznamnějších českých panovníků. Na pokyn krále Přemysla Otakara II., který chtěl při Zlaté stezce vybudovat opěrný bod mezi državami Vítkovců, dal jeho základy postavit nejvyšší maršálek království Bavor II. ze Strakonic, choť královy nemanželské dcery Anežky.

Poprvé byl nedokončený hrad pobořen v roce 1277 během povstání Vítkovců. Po smrti Přemysla Otakara II. (1278) se stavba zastavila úplně a objekt zůstává až do roku 1283 v majetku koruny. Ještě téhož roku hrad získává Jan z Michalovic.

Romantický podzimní podvečer na Osuli. Příjemné lesní prostředí zde vytváří především mísení starých borovic, dubů i tu a tam vtroušeného buku. Foto: Radek David (11.11.2018).

Po Janově krátkém držení přechází roku 1298 území s hradem na vladyku Bruna z Vitějovic a jeho syny, bratry Přibíka, Racka a Vernéře, kteří zde působili ve službách vyšehradské kapituly jako lokátoři v okolí Prachatic.
V té době již hrad nepochybně stál, neboť posledně jmenovaný z bratří se v listině z roku 1312 zavázal, že bude pečovat o bezpečnost na obchodní cestě, která vedla z Písku přes Prachatice do bavorského Pasova (Passau).

Přinucenou výměnou za hrad Pořešín u Kaplice, získává Osuli roku 1317 od pánů z Vitějovic jejich příbuzný Bavor III. ze Strakonic, a od té doby hrad pozbývá na významu. O jeho osudu definitivně rozhodla stavba nedalekého Helfenburku, kterou započali Rožmberkové. V roce 1379 se ve výčtu statků příslušných k hradu Helfenburku, na místě rozbouraného hradu, připomíná pouze les Vosule.

Osule, graficky vytvořená podoba hradu z pohledu od severu. Repro foto z informační tabule.

Půdorys hradu, jak bylo u těchto staveb zvykem, je ovlivněn tvarem hřebene hory. Hradní útvar celkové délky přibližně 116 metrů, měří v nejširším místě 14 metrů. Do dnešní doby se zde zachovaly zbytky zdiva paláce a spodní části dvou mohutných kruhových věží, vzdálených od sebe 88 metrů. Podle názoru archeologů patřil mezi architektonicky unikátní ukázku hradu královského typu s obvodovou zástavbou, příznačnou pro stavby posledních Přemyslovců. Tyto typy hradů z hlediska vývoje hradní architektury patřily k těm náročným.

Při archeologickém průzkumu v roce 1985 byla do výšky 2 metrů odkryta jižní věž, vyčištěn její vnitřek a část areálu hradu. Výzkum umožnil nahlédnout jak do postupu výstavby hradu, tak do boření objektu.

Vzhledem k poloze hory Osule i pozdějším archeologickým nálezům v okolí (slovanské pohřební mohyly, části kamenných nástrojů z doby kamenné) lze usoudit, že na místě hradu mohlo v dávné minulosti stát hradiště.

Od roku 1958 jsou fragmenty hradu Osule chráněny jako kulturní památka ČR. V březnu 2012 uspořádali občané nedalekých Vitějovice akci na prořezání, vyčištění a lepší zpřístupnění zbytků objektu hradu.

Kuželový vrch Osule, kde se kdysi vypínal hrad. Pohled od silnice Prachatice - Vitějovice. Foto: Radek David (17.2.2019).

Přístup na hrad a nejbližší okolí

Vitějovice, kostel sv. Markéty. Foto: Radek David, ŠN

Ke zbytkům hradu Osule vede krátká odbočka z modré turistické trasy z Vitějovic do Husince. Ideálním výchozím místem jsou Vitějovice (vlastní motorová vozidla, autobus), odtud je to po modré na vrch Osule asi 1 km.

Nedaleko (necelý kilometr od Vitějovic) je křižovatka silnic z Prachatic a Vimperka do Českých Budějovic, kde se v roce 1945 setkalo pět armád. Na místě je obnovený památník, původní byl za totality zabetonován do základů při budování zmíněné silnice.

V okolí Vitějovic, na návrší V kluzí, bylo objeveno 12 pohřebních slovanských mohyl z 8. – 9. století a učiněny skrovné nálezy štípaných kamenných nástrojů z doby kamenné.
Vitějovice jsou vesnickou památkovou zónou s několika dochovanými lidovými stavbami; na návsi stojí, na místě původního gotického ze 14. století, barokní kostel sv. Markéty z roku 1743.

Radek DAVID

Mapa oblasti

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.