Téměř zapomenuté šumavské hrady: Hus

Na romantice místa, kde kdysi stával poměrně rozsáhlý a dobře opevněný hrad, tak jak jej ve svém unikátním díle popisuje na konci 19. století pan profesor Sedláček, se dodnes nic nezměnilo. Pouze z takřka nedobytného hradu zůstaly sotva znatelné rozvaliny, několik malých částí kamenných zdí, stopy po příkopu. Nejvýraznějším pozůstatkem je rozpadající se pilíř brány ve východní části hradu; ten pamatuji z počátku 90. let ještě se zbytkem klenby.

Mezi Záblatím a Volary jest Panská hora, okolo níž se točí řeka Blanička, tlačíc se tu údolím někde příliš těsným. Z dotčené hory vybíhá k jihu ostroh, na třech stranách řekou od ostatních výšin odloučený. Na stranu východní jest skalnatý a srázný, na stranu západní dosti strmý, na stranu jižní volný. Na konci svém není široký, ale k založení hradu velmi příhodný. Zde stál hrad Hus.

(prof. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, XI. díl)

Od roku 1958 je hrad chráněn jako kulturní památka.

Povolení ke stavbě hradu „Na husi“ vydal v roce 1341 král Jan Lucemburský čtyřem bratřím (Jenšíkovi, Vavřinci, Herbortovi a Peškovi), pánům z Janovic. Úkolem hradu bylo střežit nově zakládané vsi v okolí Záblatí a také známou obchodní cestu Zlatou stezku. Zároveň měl být hrad k dispozici pro případné záměry panovníka, což bylo podmínkou k udělení povolení stavby.

Po vymření pánů z Janovic (1363), za vlády Karla IV., se hrad stává majetkem královské komory. Kolem roku 1390 dostává hrad a panství pod svou správu oblíbenec krále Václava IV., královský podkomoří Zikmund Huler, který je však v roce 1394 úřadu zbaven a pro páchané podvody roku 1405 popraven.

Jako purkrabí je na Hus dosazen husitský hejtman Mikuláš z Pístného, jenž se začíná psát „z Husi“. Po jeho nečekané smrti v roce 1420 se državy ujímá Jan Smilek z Křemže, nepřítel Oldřicha z Rožmberka, který jej roku 1439 nechává za pomoci lsti zákeřně zajmout a popravit na krumlovském hradě.

Bezvládí na Husi využívá loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku; na svoji stranu získává Smilkovu posádku a z hradu buduje obávané loupežnické sídlo. Loupeživé výpravy Habartovy skupiny se stávají natolik věhlasnými a obávanými, že v polovině února 1441 je obklíčen vojsky Přibíka z Klenového, Petra Zmrzlíka z Lnářů a Jana Sedleckého z Prachatic a více jak půl roku obléhán. Vyhladovělá hradní posádka se 8. září 1441 vzdává a hrad je rozbořen. V roce 1491 je hrad Hus již nazýván zříceninou.

Podle dokladů je zřícenina v majetku Lesů České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně bohatou instituci, naskýtá se otázka, zda by nebylo možné tuto památku, v rámci možností, zkultivovat a opatřit informačními tabulemi. Tak, jak to třeba udělali občanští aktivisté v případě hradu Osule u Vitějovic.

Na zříceninu se dostanete po modré turistické značce ze dvou směrů: od bývalé obce Cudrovice (cca 1 km) anebo z opačné strany od Křišťanovického rybníka (cca 1,5 km). Zajímavá je cesta z cudrovické strany, kde procházíte kolem tří jeskynních bloků a pak po kovové lávce přes řeku Blanici, která tu – zejména v období, kdy má více vody – vytváří romantické řečiště podobné Vydře či Křemelné.

Radek DAVID