Perly I – Důvod vyhlášení NP Šumava: mnohosetletá péče Šumaváků o šumavskou krajinu
V souvislosti s opětovným projednáváním novely zákona o ochraně přírody a krajiny, vráceného Senátem, se v těchto dnech opět zvířilo bahno naší politické diskuse a vyplavilo ode dna spoustu kalu a špíny. Kromě již v minulosti zevšednělých mystifikací se objevily nové, čerstvé.
Jako perla se mezi nimi blyští tvrzení, že jenom díky mnohosetleté láskyplné péči Šumaváků byla tato krajina v roce 1991 v takovém stavu, že zde mohl být vyhlášen národní park. Osud tomu však chtěl, a v roce 2007 postihl zdejší ráj na zemi orkán Kyrill, jehož dílo zkázy dokonal šílený Bursík. A kvůli tomu mají teď rodilí Šumaváci trpět, navíc pod jhem národního parku, jež jim neumožní se ani nadechnout, neřkuli rozvíjet. Ba ani na kulturní dědictví předků nemohou navazovat.
A jak to tedy je doopravdy? Dovolím si nyní uvést pár faktů pro ty, kteří již zapomněli, anebo chtějí zapomenout, jak se odehrávala historie Šumavy.
Prvotní osídlení Šumavy většinovými Slovany bylo v podstatě ukončeno ve středověku, v osadách a sídlech zejména podél vodních toků (Otavy, Vydry, Volyňky, Blanice), podél obchodních stezek a při nalezištích zlata. V jejím podhůří vznikla poměrně hustá síť vesnic a měst, místy sahající až do středních poloh, výjimečně až k pohraničním hřebenům.
Zásadní zvrat v tomto trendu však učinila třicetiletá válka, kdy došlo k prudkému hospodářskému úpadku, vesnice a města byly vypáleny a mnohá sídla zanikla úplně. Došlo k vylidnění rozsáhlých území. Ve snaze obnovit hospodářský život na Šumavě po třicetileté válce (skončila roku 1648), byli zváni německy mluvící kolonisté, především z Bavor, čímž se podstatně a natrvalo změnila národnostní struktura Šumavy. Obyvatelstvo v nejvyšších polohách se věnovalo zemědělské činnosti a pastevectví, jehož předpokladem bylo odlesňování při zakládání polí nebo pastvin. V nižších polohách došlo k rozmachu sklářské výroby, jež ovšem vedla k masívnímu odlesňování zdejších smíšených jedlo-bukových porostů. Ty byly následně doplňovány nevhodnou, ale rychle rostoucí smrkovou monokulturou.
I přes tyto snahy patřila Šumava vždy mezi chudé a drsné kraje. Největší hustoty osídlení bylo dosaženo za první republiky, kdy německým etnikem byly osídleny vyšší partie a náhorní plošiny prakticky výlučně. Značný podíl německého etnika existoval ale i v Podhůří.
Do tohoto vývoje ovšem neblaze zasáhla 2. světová válka, kdy po jejím skončení byla naprostá většina zdejších německy mluvících obyvatel známými Benešovými dekrety odsunuta. Ještě těsně po válce byly snahy zdejší obce dosídlit českým obyvatelstvem z vnitrozemí. Převážně se sem ale stahovali lidé rumunské a slovenské národnosti, bez jakýchkoliv vazeb k tomuto kraji a kteří dokonali dílo zkázy po rabujících a plenících poválečných komandech. Záhy poté zde bylo vyhlášeno hraniční pásmo a byla vybudována známá „železná opona“. Veškeré obyvatelstvo bylo z pásma vystěhováno. A nejen to. Všechny stavby (ve kterých by se mohli ukrývat tzv. narušitelé) byly srovnány se zemí. Nikoliv však jen chalupy, ale i kostely byly vyhozeny do povětří a dokonce i místní hřbitovy byly rozjezděny buldozery. Říká se, že tyto práce byly záměrně prováděny o nedělích, aby se odsunutí mohli na tu dech beroucí zkázu svých rodných vsí dívat zpoza „drátů“. Ponechány byly jen stavby, které potom sloužily jako základny pohraničních rot. Další objekty se staly cílem dělostřeleckých střeleb po zřízení přilehlého vojenského újezdu.
Z původních německy mluvících obyvatel zůstala jen hrstka, např. ze smíšených manželství, a podobně. Dosídlování níže položených obcí vně hraničního pásma Čechy z vnitrozemí pak probíhalo zhruba od padesátých let. To znamená, že téměř veškeré obyvatelstvo nyní tvoří přistěhovalci.
Hraniční pásmo bylo teď již zcela liduprázdné, nepočítáme-li tisíce příslušníků Pohraniční stráže a vojska.
Tím zcela ustalo hospodářské využívání těchto míst, zůstalo okrajově jen státem řízené pastevectví skotu a lesnictví. Samozřejmě i v této době zde probíhaly lesnické zásahy Vojenských lesů, a zcela určitě docházelo ke kůrovcovým gradacím. Ovšem díky tomu, že se to dělo v utajovaném pohraničním pásmu, nevěděli jsme o tom v podstatě nic. Důsledkem útlumu lidské činnosti bylo, že po více než 40 letech klidu zde vznikly ekosystémy, které se jevily vhodné k vyhlášení ochrany. Dnešní plocha Národního parku Šumava se proto většinou rozkládá v hranicích bývalého pohraničního pásma.
Když tedy dnešní odhodlaní ochránci dávných Šumaváků tvrdí, že chrání staleté kulturní dědictví otců, musím se ptát: Co přesně myslí tím dědictvím – ty se zemí srovnané obce, odstřelené kostely, rozježděné hřbitovy? Ty kilometry lesních průseků po drátech? Ty vysušené mokřady v trase signálních stěn? Protože o jiných památkách v opuštěném pohraničním pásmu mi není nic známo.
Já jsem textový blok. Klikni na tlačítko úprav ke změně textu. Výplňový text: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
Jiří VRÁNA
Pane Vrána,takovýto výtrysk polopravd,demagogie,manipulace a nenávisti k minulosti jsem již delší dobu nečetl.Osobně znám a „čtu“ histori dávnou i nedávnou s jinou vážností a je mi líto že mnoho lidí a politiků věří vašim a dalším podobným názorům.
Pane Štětino,celé své dětství jsem prožil na poválečné Šumavě,neboť můj otec byl polesným na Zlaté Studni a pak v Horské Kvildě a ještě před válkou sloužil na Pláních,Kvildě a Bučině.Z jeho vyprávění si pamatuji jak popisoval předválečnou Šumavu a tu poválečnou jsem už zažil sám.Znali jsme tamní starousedlíky a poznali jsme i ty,kteří je potom nahradili,jak se chovali a jaké měli „zásluhy“.Samozřejmě,nebyli všichni stejní,ale těch dobrých bylo zoufale málo.Nevím jaké máte zkušenosti vy,nevím co všechno čtete,ale v globále se musím postavit za pana Vránu.Některé zážitky z vlastního života,jak to tehdy na Šumavě chodívalo,jsem popsal v knize „Šumavští rodáci vzpomínají“,která nedávno vyšla a která není vzdálená tomu o čem píše pan Vrána.
Vážený pane Steun,cením si vašeho názoru i zkušeností.Vaši knihu se pokusím získat a přečíst.Já posledních 43 let žiji a pracuji jako lesník v oblasti Trojmezí-Smrčina ,Plechý,Třístoličník.Národní park byl vyhlášen na základě dochovaných mimořádných přírodních hodnot a zdaleka ne proto o čem píše p.Vrána.Kdyby Šumava vypadala v r.1991 tak jako dnes, žádný NP by nevznikl a řada lidí by byla dodnes zavřená.Díky různým „ekologistům“ se ze Šumavy stalo politikum ke kterému má kde kdo potřebu se vyjadřovat a stát jako vlastník není schopen jasného rozhodnutí.Proto jsme,bohužel,tam kde jsme a nejen na Šumavě. S pozdravem P.Š.
Vážený pane Štětino.Děkuji za vaší odpověď.Nevím bohužel,jak vypadala Šumava v r.1991,opustili jsme Šumavu před rovnými šedesáti lety (panebože,je to možné,že to tak uběhlo?) a dnes žiji v místech NP České Švýcarsko.Nicméně si myslím,že je dobře,že národní parky vznikly,ale je faktem,a v tom vám musím dát za pravdu,že to stát jako vlastník neumí a že se ze Šumavy stalo politikum.Kolik lidí už si díky Šumavě zbudovalo slušnou kariéru,ale Šumavě to nepomohlo.Zdraví vás E.S.
Dobrý den, jsem amatér a jan tulák lesní…. po zrušení oplocení hranice jsme byl na vandru přes šumavu. Když jsme sešli z cest , některých rozježděných od techniky , 5 m byli jsme v nádherném lese……… Nezapomenutelný zážitek oproti zkušenostem z vnitrozemských luhů a hájů ….. Šumavu jsem navštívil předloni s rodinou . Bál jsem se toho , ale odhodlal jsem se k tomu. Snad jen ten Antigl zůstal stejný 🙁 . Plno nabubřelích turistických atrakcí , Lipno , těžba všude , lidský zásah na každém kroku . Prostě jsem byl zklamán , ale tento jev bych si ekologům nedovolil přisoudit. Spíše těm co ochranu omezují a zmenšují ….. . Politikum to je obrovské , protože plno “ odborníků “ se k tomu vyjadřuje a nejhůře že mají z pozice svých funkcí možnost ovlivňovat poslaneckou sněmovnu ….. Opět laický názor … “ ploty“ měli zůstat v těch hranicích jak bylo od 50 let. Otázka je …chceme v NP hospodářský les nebö přírodu ?? Omlouvám se za svůj amatérský pohled , ale nedalo mně to . Hezký den .
Pane Stetino, jste jen dobre zpracovany PR agenturami. Nerikam, ze jste tim padem hlupak, oni vedi jak na lidi a jak jim to podat. Ovsem snad mate svoji hlavu a muzete si ziskat hromadu informaci (proto jste na tomhle webu?). Navic jste lesnik. I kdyz ono to co Vam nalili ve skole do hlavy taky byl asi pekny masakr. Reknu to takhle. Les bude existovat i bez Vas at se Vam to libi nebo ne. Tak se sakra snazte zit pro les a ne ze les zije pro Vas. Ja jsem z Vysociny a ty podelany smrky tu vsichni povazuji za les. Ale to neni les. Je to hospodarsky humus bez zivota do kteryho cas od casu vleti harvester. To jak ted vypada Sumava je poklad. Tak otevrete oci at to vidite. Pokud to nevidite, odstehujte se na Vysocinu, tam je potreba takovy lidi. Respektive vlastne jinam, rad bych aby Vysocina alespon trochu vypadala jako Sumava. Ale bez toho vylityho asfaltu na „lesnich“ cestach. To je tragedie …