Ultimate magazine theme for WordPress.

Šumavské živly

2 450

Loňské léto se rozhořely vášně nad vyschlým pramenem Vltavy. Proto se ještě vracíme k dohašení doutnajících nesmyslů, vzniklých na půdě starostů šumavského parku – s pomocí poněkud suchopárného textu zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, která se jmenuje: „Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015“.

Celá zpráva zde:

Text byl podstatně zkrácen a jazykově upraven:
(Celá zpráva o 162 stranách je zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/Sucho_2015_prosinec_2015.pdf)

Leden až březen

Deficit srážek byl způsoben mohutnými tlakovými výšemi nad Azorskými ostrovy a Sibiří, které bránily normálnímu proudění vlhkého vzduch od západu.

Duben až květen

Srážky byly častější, ale malé a pomalu se prohluboval jejich deficit.

Červen až srpen

V červnu převládalo počasí s vysokým tlakem vzduchu, srážkové fronty byly směřovány přes Skandinávii a do vnitrozemí kontinentu a srážky byly jen občasné. V červenci probíhalo tryskové proudění od východního pobřeží USA přes Britské ostrovy, bylo silnější než obvykle a do střední Evropy byl vtahován teplý vzduch od jihozápadu až jihu. Většina vzdušné vlhkosti byla zachycena jižními svahy Alp. Výrazná anomálie rozložení tlakových útvarů blokovala nebo zpomalovala postup vlhkého vzduchu z Atlantiku. Tato cirkulace byla přerušena uprostřed srpna, kdy se nad střední Evropu dostavilo frontální rozhraní s výraznými srážkami.

Září až říjen

Na začátku září výrazná studená fronta přinesla vydatné srážky dále v září byly republika v nevýrazné tlakové výši s nízkými a jen lokálními srážkami. Konec září, začátek října byl pod vlivem tlakové výše nad střední Evropou – beze srážek. Vydatné srážky byly od 13, do 16. října jen přechodně zmírnily srážkový deficit.

Shrnutí meteorologických příčin sucha roku 2015

Srážkový deficit se už začal projevovat v roce 2014 a od února 2015 pozvolna pokračoval i v průběhu jarních měsíců. Během června dosáhl deficit přibližně ¼ vůči průměru z let 1981 až 2010 a do konce srpna vzrostl na 150 mm. Jarní deficit způsobila netypická přítomnost tlakových výší nad větší částí euroatlantické oblasti, které blokovaly tlakové níže s frontami a srážkami. Na začátku léta už byla celá ČR poměrně vysušena a situaci postupně zhoršovaly vlny veder, některé extrémní a trvající i řadu dní po sobě. Rozložení tlakových útvarů, zejména rozsáhlé a obnovující se tlakové výše přispívaly k tomu, že se k nám nedostával dostatečně vlhký vzduch z okolních moří a oceánu. Fronty, které se nad naše území už dostaly, neměly dostatečnou vlhkost pro vývoj bouřek, v létě převažujícím zdrojem srážek. Celkově suchá krajina s nedostatkem vláhy v kombinaci s relativně stabilním zvrstvením vzduch nepřispívala ani tvorbě bouřek z tepla nebo předfrontálních bouřek. Nízká relativní vlhkost a málo oblačnosti na vrcholu léta, kdy je nejdelší den, přispívaly k celkově většímu výparu. Všechny tyto okolnosti vedly k tomu, že byl méně srážek než normálně. Srpnové srážky sice pomohly vegetaci, ale ani s říjnovými srážkami nestačily výrazně snížit celkový srážkový deficit.

Zpráva ČHMÚ také porovnává extrémně suché roky, zejména 2015 – 2003 – 1947 – 1904

Podle srovnání časového průběhu sucha 2015 s vybranými historickými případy je nejpodobnější průběh sucha 2003. Výskyt extrémních teplot a vlny veder se podobá roku 1947. Deficit srážek byl srovnatelný s nejvýznamnějšími případy sucha v letech 1921, 1976 a 2003 a částečně 1911 a 1947.

Z hlediska deficitu povrchových vod v povodí Labe, Vltavy a Odry patří rok 2015 k nejhorším vůbec. Přitom platí, že sucho v roce 1904 bylo významnější na jihu Čech v povodí Vltavy a Otavy, sucho 1947 bylo výraznější než sucho v povodí horního Labe a Sázavy. Naopak sucho 2015 bylo s největší pravděpodobností v povodí Lužnice nejvýznamnější z uvedených historických případů. Protože projevy sucha u podzemních vod mají větší setrvačnost, je nanejvýš pravděpodobné, podle dat od roku 1961, že epizoda 2015 patří nejvýznačnějším vedle roků 1973, 1983, 1990, 1992 a 1993.

Vlastní komentář a souhrnnější pohled

Sucho v roce 2015 postihlo téměř celou střední Evropu, nejen ČR. Meteorologové, i s podporou družicového snímání povrchu celé zeměkoule, údaji z pozemních stanic a výpočetním zpracováním sesbíraných dat ještě ani dnes (z hlediska stavu poznání) nejsou schopni přesně vysvětlit všechny příčiny atmosférického proudění a tím i přesněji předpovídat počasí, zejména dlouhodobě.  Patří sem i rozdíly proti „typickému“ proudění vzdušných hmot nad Evropou v roce 2015.

Naši šumavští „suchaři“ si pomáhají při vysvětlování sucha na Šumavě teorií biotické pumpy (Makarieva, Gorškov). Tvrdí, že nedostatek srážek na Šumavě souvisí se stavem lesů šumavského národního parku –  nemůže zde pracovat biopumpa. Více o biopumpě zde: http://kfrserver.natur.cuni.cz/lide/lipavska/rozkvetapad/prednaska8.pdf (strana 13). Tento jev, podmíněný evapotranspirací * pravděpodobně existuje, zatím ale není plně potvrzený, viz Jan Pokorný „Hospodaření s vodou v krajině“ http://envimod.fzp.ujep.cz/sites/default/files/skripta/29e_final_tisk.pdf

Zřejmě existují mocnější atmosférické jevy, které případný efekt biotické pumpy dokážou překrýt, to např. v poslední době prokazuje rok 2015 ve střední Evropě. Také v době vegetačního klidu (kdy odpadá transpirace vegetace) ovšem srážky jsou, jen menší než v letním období.

Detailněji pro naši malou zemičku: na území ČR je nyní celkem zhruba 2 666 300 ha lesních porostů (r. 2014), z toho je podle Mánkovců „uschlých“ šumavských 20 000 ha (další otázka je, zdali jsou skutečně suché) to jest 0,75% z této celkové lesní plochy.

Vypadá to, jak by v roce 2015 byla pro téměř celé území ČR biopumpa nějak „vypnuta“. Nebo je snad vliv toho necelého procenta šumavských „uschlých“ smrčin natolik významný, že ovlivní nejen Šumavu ale i téměř celou ČR?

Velká Praha (Staré, Nové Město, Břevnov, Bubeneč a další), jejíž převážně zastavěné území zabírá 17 164 ha, tedy řádově stejně jako „uschlý“ les. Z nadhledu je na Praze vidět, že zastavěný prostor převažuje a dá se předpokládat, že i ten „uschlý“ les Šumavy má vegetace víc. Přesto v Praze prší a například v roce 2013 nadnormálně. V Podkrušnohoří byla suma srážek v roce 2015 normální, a jak tam krajina vypadá, není zde nutno zdůrazňovat, ke všemu je tam ještě srážkový stín.

Vývoj lesnatosti ČR je také zajímavý:

Rok                                                    1790    1865    1910    1990    1997    2014
Lesnatost v % na rozloze               25,0     28,0      30,0      33,3      33,4      33,9

Od už nějak měřitelného roku 1790 lesnatost na území ČR stále stoupá, na Šumavě také. Přesto jsou zaznamenány suché roky jako 1904, 1947. V rozmezí let 1904 do cca 1993 nebyl na Šumavě určitě zaznamenán rozsáhlejší „uschlý“ les. Navzdory nárůstu plochy lesních porostů (většinou vzrostlé stromy) se suché periody objevují. V roce 1947 navíc nebyla naše zemědělská krajina ještě drasticky přeměněna kolektivizací (zrušení mezí, remízků, později přibyly rozsáhlé meliorace).

Mizerné na tom všem je, že řada lidí snadno podlehne výmluvným typům jako je Petr Martan a podepisují jeho petiční výtvory. V souvislosti s jeho „NE – ohrožení zdrojů vod pro Volarsko – Vimpersko – Strakonicko“ jsem se na něj obrátil, aby mi uvedl vědecké práce, o níž svou petici opírá.
Poslal mi jména vědců, ale práci jen od Jana Pokorného: Vít Šrámek, Jan Pokorný (Hospodaření s vodou v krajině), Vladimír Švihla, Jan Čermák. Od Víta Šrámka jsem nenašel nic (může být moje chyba). V článcích Jana Pokorného, které se mi podařilo dohledat  nepíše o „uschlém“ lese Šumavy (možná neznám od něj všechno) od Vladimíra Švihly jsem také nic nenašel, jen o jeho účasti zde: http://www.agris.cz/clanek/189835/lesy-jsou-vyznamnym-hydrologickym-prvkem-krajiny a tam o „uschlém“ lese Šumavy řeč nebyla. Snad jen Jan Čermák (http://www.hnutizivot.cz/blogy.html). Pokorný i Čermák se však především zabývají přeměnou lesní půdy na zemědělskou a důsledky této radikální změny na vodní poměry krajiny a s jejich závěry souhlasím. Proti jmenované čtveřici vědců (lesníků) nic nemám. Horší je to s vykladači jejich prací. Zásadní ze Šumavy je to, že zde není transformován les na zemědělskou půdu a tak jako červená niť mi spojuje lesnické odpůrce NPŠ nepochopení tohoto: lesní ekosystém horských smrčin Šumavy v bezzásahovém režimu pokračuje ve svém složitém životě i po drastickém kůrovcovém holožíru a zjevně úspěšněji než v holosečných lokalitách tamtéž, kde se proti kůrovci po lesnicku bojovalo. Škoda, když je tolik důkazů z obou stran Šumavy. Pro mě osobně je velké roztrpčení z osoby exředitele Mánka, který se hbitě zařadil do řad figur, které prezentují Petr Martan, Jitka Marková a jiní.

Poznámka

Evapotranspirace je souhrnný proces, při němž se voda mění ve vodní páru.
Evaporace je odpařování z povrchů těles, vodních hladin, půdy.
Transpirace je odpařování z vegetace jako produkt jejich dýchání.

Karel SCHNEIDER

1 komentář
  1. Petr Ješátko st. říká

    Velice pěkný článek,který jenom dokládá to,co jsme jako lesníci vždy prosazovali a dodržovali. Učí se to i na každé lesnické škole a možná i na školách základních. Tedy,že holina s vytěženým z lesního ekosystému odvezeným dřívím a následně v nejbližší době nezalesněná, je nejhorší,co může lesní ekosystém potkat. Jeden z našich kolegů ing.Karel Kaňák Csc.,velký odpůrce holin,jako mnoho nás starých lesníků na Šumavě,se musí obracet v hrobě,když vidí stovky hektarů takových holin v NP Šumava. Musel by se obracet v hrobě,když slyší z úst současného managementu parku,že holiny budou ponechávat dalších 28 let bez zalesnění,tedy návratu lesního prostředí. Byl by zděšen,jako každý z nás,kdyby slyšel a viděl,že se sází stále méně listnáčů a jedle a tím se dává prostor opět smrkovým monokulturám v nižších polohách,či zabuřeněným stovkám hektarů holin,kde přemnožená jelení zvěř spásá i ten zbytek listnáčů,který tam lesníci parku zasadí,či přiroda obnoví. Každému,který chvilku strávil v lese v horských smrčinách je zcela jasné,že odumřením horního patra,bez zásahu motorovou pilou lesní prostředí nezmizí,na rozdíl od holiny a že tam probíhají přírodní procesy,tak,jako tisíce let probíhaly, se svojí dynamikou. Ovšem startovat přírodní procesy harvestory,těžkými vyvážecími soupravami a následným nezalesňováním holin, je něco tak odborně negramotného a lidsky zhůvěřilého,že to nemá opodstatnění v lese hospodářském,natož v lese národního parku,tedy lese zvláštního určení,což je přednostně ochrana přírodních procesů.

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.