Vlčí smečku na Šumavě je možné nově pozorovat z unikátní lávky v návštěvnickém centru Srní
Dva dospělí vlci a čtyři vlčata. To je aktuální stav vlčí smečky, kterou je možné vidět ve skoro tříhektarovém výběhu návštěvnického centra nedaleko Srní. To dnes slavnostně otevřel ministr životního prostředí Richard Brabec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner, ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený a celá řada osobností.
„Vlk je zvíře, kterému jsme my, lidé, od pradávna ubližovali. Když se podíváme do příběhů, pohádek, povídek, tak je vlk vykreslován jako tupé zvíře, které nás ohrožuje, a proto se ho musíme bát. A abychom byli ochráněni, musíme vlka vyhubit. Bohužel se nám to povedlo, ale pozitivní je, že se k nám vlk vrací a nejen sem na Šumavu. Já věřím, že toto návštěvnické centrum bude sloužit nejen pro zábavu, ale i jako místo poznání a že díky němu si veřejnost udělá na vlka pozitivní náhled,“ vidí hlavní přínos Návštěvnického centra Srní ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Návštěvníci mají jedinečnou možnost pozorovat chování a život vlků přímo v jejich teritoriu, ve zcela přírodním, skoro tři hektary velkém výběhu, nad kterým vede téměř 300 metrů dlouhá, dřevěná lávka.
„Já s oblibou říkám, že pokud bych byl vlkem, určitě bych si vybral přesně tohle místo ke svému životu. Je tu všechno, hustý i rozvolněný les, mýtina i množství skalnatých úkrytů,“ představuje areál vedoucí Návštěvnického centra Srní Jiří Kec.
„Mimo to se lidé dozvědí úplně všechno o životě vlků a to včetně podrobného vysvětlení jejich mimického projevu. To bude určitě hodně poučné pro všechny chovatelé psů, protože když pochopí mimiku a chování vlka, lépe tak porozumí i svému psu,“ dodává.
Expozice věnovaná vlku je součástí interiéru návštěvnického centra. Budova Návštěvnického centra je energeticky pasivní dům s technologiemi příznivými pro životní prostředí, jenž ale nepostrádá punc domu klasické šumavské architektury.
„Celý areál se rozkládá na ploše cca 35 hektarů a jeho hlavní součástí je pěší okruh s odpočinkovými místy a navigačním systémem. Mysleli jsme i na tělesně postižené, kteří mají přístup do výběhu vlků ze samostatného parkoviště a po přístupnější části pěšího okruhu. Je ale vhodné, aby měli asistenci. Ti, kteří ani toto nezvládnou, mohou vidět vlky na velkoplošné obrazovce na kterou je přenášen živý obraz přímo z výběhu v budově návštěvnického centra.“ říká Miloš Juha, náměstek ředitele Správy NP Šumava.
„Jsem přesvědčený, že si každý v našich návštěvnických centrech přijde na své a to i tady v Srní. Nutno ale dodat, že uvidět zde vlky není úplně nároková věc. Jsou sice na lidi zvyklí, protože jak vlk, tak i vlčice pocházejí ze zoologických zahrad, ale prostředí, ve kterém se pohybují, je autentické, stejné, jako kdyby kolem sebe neměli ten plot. Vždy je vhodné se chovat tiše a vyčlenit si na návštěvu více času, než jen pár minut,“ dodává Miloš Juha.
Výstavba návštěvnického centra trvala 2 roky a náklady se vyšplhaly na téměř 72 milionů korun včetně DPH. Devadesát procent je přitom hrazeno z fondů Evropské unie a to z programu Životní prostředí.
V Srní 30.10. 2015
Jan DVOŘÁK, tiskový mluvčí
Správa NP Šumava
Vlk ve výběhu, za plotem – pohled, který jistě nadchne většinu „júúúú efekt“ hledajících návštěvníků zoologických zahrad, ne však opravdové milovníky zvířat, jejichž skutečným domovem je divoká příroda.
Jistě, dá se namítnout, že se jedná o zvířata narozená v zajetí. Fakt, který však nemění nic na tom, že národní parky jsou zřizovány proto, aby v první řadě ty poslední zbytky divoké přírody a ekosystémy chránily a rozšiřovaly. To platí i o návratu původních živočišných druhů do volné přírody.
Pokud má být důvodem k návštěvě národního parku jeho přirozený obyvatel uzavřený v ohradě, cukrárna, pivovar či dále se rozvíjející už tak přehuštěná síť vyasfaltovaných cyklostezek, pak nehovořme o národním parku, ale o pouťové atrakci.
Bohužel, tímto směrem se Národní park Šumava posledních pět let ubírá až závratnou rychlostí!
Návštěvnickým centrům NPŠ (Jejich významu, smyslu a poslání, stejně jako lokalizaci; např.: proč se nebudují v ochranné zóně CHKO…apod.), do nichž z kapes daňových poplatníků, roztroušených na různých „euroúčtech“, proudí desítky milionů korun, se budeme věnovat podrobněji na webu Šumavských novin.
Lepší nějaká osvěta, i třeba taková , která nejde pod vousy některým ochranářům, než žádná osvěta…
A to, že investici 72 mil. Kč z 90% uhradila EU, to o něčem vypovídá.
Ze státní kasy na podobné projekty nezbývají peníze ať už na ní sedí kdokoliv.
A kritika Návštěvnického centra i právě proto třeba nemusí být oprávněná, protože na to,aby se dosáhlo devadesátiprocentního pokrytí nákladů z prostředků EU, k tomu musí být splněny zcela jistě určité konkrétní podmínky.
Ale na ten článek o tom, jak z mých kapes daňového poplatníka proudí na různé „euroúčty“ desítky miliónů korun, na ten si ráda počkám.
Paní Novotná, o životě vlka si můžete přečíst na stovkách webových stránek a zároveň v televizi zhlédnout nespočet dokumentů věnovaných této šelmě. K „osvětě“, jak uvádíte, není potřeba návštěvnického centra za 72 milionů.
Národní parky, a to nikde na světě, nejsou od toho, aby suplovaly úlohu zoologických zahrad. K čemu jsou tato zařízení vyhlašována uvádím výše. Národní parky jsou nejvyšším stupněm ochrany přírody a – ať se Vám to líbí nebo ne – budou je řídit a budou v nich rozhodovat „ochranáři“. Národní parky mají návštěvníkům ukazovat a prezentovat zcela jiné prostředí, než jsou ohrady se zvířaty a různé pouťové atrakce.
To, že investici uhradila z 90% EU, vypovídá akorát o diletantismu evropských úředníků. My budeme, cestou zákona o svobodném přístupu k informacím, žádat Správu NPŠ o podrobný přehled, proč, jak a za co byla utracena tak horentní suma.
A konečně k euroúčtům: Nikde jsem nepsal, že budeme zveřejňovat článek o způsobu naplňování euroúčtů (Pokud se ovšem domníváte, že peníze do nich padají z nebe, pak je to samozřejmě Váš pohled a já Vám rozhodně nemíním brát iluze.) Avizoval jsem článek, jehož tématem bude pozastavení se nad významem, smyslem a posláním návštěvnických center a bude vznesen dotaz, proč se takovými zařízeními zapleveluje území národního parku a proč se k těmto stavbám, když už je tedy EU zafinancuje, nevyužívá nespočtu vhodných míst na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Hned při čtení článku jsem si říkala, že je tam, bohužel, jen taková větší ZOO. Není to volný pohyb vlků v přírodě. Navíc ve výbězích jsou lávky, ze kterých lidé tato plachá zvířata pozorují. Souhlasím s názorem pana Davida. Na to nemusím být ani ochranář, abych si vlastním rozumem odvodila, zda areál slouží přírodě nebo lidem.
Udivilo mě také, kolik milionů korun proudí z kapes paní Novotné, coby daňového poplatníka. Asi má hodně velké kapsy :-).
je mi vlků líto opravdu nevim proč je lidi nenávidí