V prvním díle našeho putování za orchidejemi Šumavy a Pošumaví jsme si představili dva druhy vykvétající nejdříve, a to již ve druhé polovině dubna. Během května a června vykvétá podstatná část dalších druhů, a komu se orchideje dostaly „pod kůži“, neví, kam za nimi dříve „skočit“. Naše vyprávění o těchto nadmíru zajímavých a krásných zástupcích české květeny však není nijak vázáno časem, a tak můžeme zachovat poklidné tempo. V dnešním dílu si představíme hned tři orchideje, z toho dvě, jenž na Šumavě patří k nejvzácnějším.
Vstavač mužský (Orchis mascula)
Botanici dělí vstavač mužský do několika poddruhů, z nichž do Evropy zasahují v podstatě dva: vstavač mužský pravý a v. m. znamenaný. I tyto dva poddruhy vytváří vzájemným křížením – stejně jako většina jiných vstavačů – řadu přechodných forem. Na Šumavě se vyskytuje pouze vstavač mužský znamenaný, který řadíme mezi velice vzácné druhy nejen šumavské květeny (hojnější je v Bavorském lese), ale i v rámci České republiky. Na Šumavě roste roztroušeně v několika lokalitách, a to doslova po jedincích, pouze v jedné lokalitě (u Horní Vltavice) jej nacházíme v počtu dnes již pouze asi 50 rostlin (dříve několik set).
Příčinou jeho stále klesajících stavů je lidská činnost, spočívající především v používání minerálních hnojiv. K nemilosrdnému drancování této krásné orchideje v minulosti, přispěla nesmyslná pověst o afrodiziakálních účincích odvaru z hlíz a výrobě známého nápoje Salep. Hlízy vstavače mužského mají totiž tvar varlat (od toho je také odvozen jeho název), což bylo pro různé impotentní dobrodruhy dostatečným důvodem k šíření nesmyslu o podpůrných účincích chudáka vstavače.
Typickým znakem tohoto druhu je hustě hnědočerveně tečkovaná přízemní část lodyhy a listů. Vstavač mužský roste převážně v podhorských a horských oblastech, proto jeho starší a dnes již nepoužívaný název je – vstavač horský.
Rostlina je chráněna zákonem v kategorii silně ohrožených druhů.
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
Nejhojnější z českých prstnatců. Na Šumavě i v Pošumaví se s ním setkáváme na mnoha podmáčených loukách, často ve společnosti vachty trojlisté. V ideálních podmínkách dorůstá až do výšky 60 centimetrů, jedná se tedy o statnou rostlinu. Na mnoha místech vytváří celé tzv. „vstavačové louky“.
Typický je svými skvrnitými listy. Rostliny s čistými listy nacházíme v podstatně menší míře. Přes svoji hojnost vytváří velice málo různobarevných mutací. Nejčastějšími jsou světlejší odstíny původní nachové barvy květů, vzácně nalézáme růžové nebo bělorůžové jedince a zřídkakdy zcela bílé. Prstnatec májový vytváří převelice vzácný poddruh, objevený šumavským botanikem Františkem Procházkou teprve v roce 1982 – prstnatec májový rašelinný, který si představíme v některém z dalších pokračování našeho seriálu.
Prstnatec májový je chráněn zákonem v kategorii ohrožených druhů.
Vstavač nachový (Orchis purpurea)
Neznám v šumavském regionu vzácnější rostlinu než je vstavač nachový. Pátrám všude možně po internetu, vznáším dotazy na známé milovníky květeny, přes to všechno vím pouze o jednom místě na Vimpersku, kde roste 5 jedinců!
Vstavač nachový patří k našim nejkrásnějším orchidejím a také k největším. Na vhodných stanovištích dorůstá výšky 70 až 90 centimetrů a průměr stonku se při zemi pohybuje kolem 12 mm. Na lokalitách s jeho hojnějším výskytem (Český kras, České středohoří, Znojemsko, Moravský kras, Bílé Karpaty) vytváří bohaté porosty.
Je velice dekorativní, za co platí velkou daň. Bezohlední lidé jej vyrýpávají a přesazují na zahrádky, kde okamžitě hyne. Proč, o tom si povíme níže v poznámce, která bude umístěna u každého z dílů našeho orchidejového seriálu.
Vstavač nachový je chráněn zákonem v kategorii silně ohrožených druhů.
Poznámka
Slušní a ohleduplní návštěvníci nemají potřebu přírodu ničit ani přetvářet k obrazu svému. Příroda je pro ně posvátný chrám. Existují však bezohlední vandalové (často děti), jenž musí na vše sahat, všechno trhat, lámat, do všeho kopat apod. Často se při toulkách přírodou setkáváme s lidmi, kteří nesou plnou náruč polního či lesního kvítí, mnohdy je před trháním nezastaví ani skutečnost, že se jedná o přísně chráněné druhy. Uvědomte si, že divoce rostoucí květiny vám nevydrží ani přesun do auta, natož cestu domů, do vázy. Proto je netrhejte! Stejně tak je tomu v případě vyrýpávání kytek. Mějte na paměti, že divoce rostoucí druhy potřebují ke svému růstu specifický biotop, který jim ve vašich zahradách a skalkách nevytvoříte, ani kdybyste se rozkrájeli!
K orchidejím: Téměř všechny orchideje se z 80% živí mikroskopickými houbami, které jsou obsaženy v jejich kořenech, jsou tzv. mykotrofní. Přesazením rostliny tyto houby ztrácí podmínky ke svému růstu, květina nemá zdroj obživy a okamžitě hyne!
Radek DAVID