Za Roklanem na Modravskou horu (Šumava)
Impozantní a majestátní horu Roklan není třeba nějak zvlášť představovat. Svým typickým dvojvrcholem a dominantním vzezřením upoutá každého návštěvníka Šumavy. Vrchol hory, pojmenovaný Velký Roklan (Grosser Rachel), leží v nadmořské výšce 1453 m a je druhou nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa a nejvyšší horou Národního parku Bavorský les. Sekundárním (vedlejším) vrcholem s výškou 1399 metrů nad mořem, je Malý Roklan (Kleiner Rachel). Oba vrcholy spojuje 900 metrů dlouhé sedlo.
Povídání o králi šumavských hor si necháme na teplejší dny, kdy se vypravíme na jednu z několika stezek, jež touto bavorskou legendou prochází. Dnes se vydáme na místo, odkud je z české části Šumavy na Roklan jeden z nejkrásnějších a méně známých výhledů – na Modravskou horu. Její rozložitý, plochý vrchol leží v nadmořské výšce 1157 metrů a zásluhou, bohužel, necitlivě vykácených holin nabízí na Roklan přímo monumentální výhled jihozápadním směrem, tedy na severovýchodní svahy hory. Díky tomuto ideálnímu postavení velice dobře rozeznáváme hluboký kar Roklanského jezera ve stěně Velkého Roklanu, stejně jako oba vrcholy a sedlo, kterým jsou spojeni. Vzdušnou čarou vás od Roklanu dělí vzdálenost cca 8 kilometrů.
Na vrchol Modravské hory se dostanete nenáročnou procházkou, a to i v zimě, není-li příliš mnoho sněhu. Z Modravy vystoupáte po zeleně značené Staré březnické cestě směrem na Březník a přibližně po 1,5 km chůze stanete u odbočky na vrchol. Tu tvoří lesní pěšina, procházející přímo vrcholem, který je od zelené trasy vzdálen asi 300 metrů.
Milovníci výhledů se po Modravské hoře mohou ještě více porozhlédnout a zjistí, že náhorní plošina také nabízí pohled na protilehlou Studenou horu, či na vrchol Luzného a okolních hor. Severozápadním směrem upoutá výhled na Polední horu (Poledník), a na Oblík. Severovýchodním průhledem mezi stromy, cestou z vrcholu zpátky na zelenou, poznáváme Filipovu Huť a výrazný suk hory Antýgl (Sokol), dominanty Horské Kvildy.
Radek DAVID