Rok 2014 byl pro Správu NP Šumava rokem rekordních pokut i velkých investic do turistické infrastruktury.

Pokuty za skoro 4 miliony korun byly v roce 2014 vyměřeny Správě Národního parku Šumava. Takovou nepříjemnou hospodářskou bilanci loňského roku zajistilo Správě  NP Šumava dědictví předchozího vedení. Na druhé straně se investovalo skoro 200 milionů především do turistické infrastruktury, byly vynaloženy miliony korun do ochrany přírody, rovněž byly obnoveny dobré vztahy se sousedním Národním parkem Bavorský les a v neposlední řadě se dařilo velmi dobře prodávat vytěžené dříví.

Správa Národního parku Šumava v roce 2014 pracovala s výnosy ve výši 399 milionů korun. Celkové náklady přitom činily 384,5 milionu korun. Hospodářský výsledek tak skončil s kladným výsledkem 14,5 milionu korun.

„Od zřizovatele, tedy od Ministerstva životního prostředí, Správa získala dotace na provoz v celkové výši téměř 181 milionů korun. Dalších více než 218 milionů korun jsou výnosy z vlastní činnosti,“ shrnuje celkové příjmy ekonomický náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Roučka.

„Došlo k znovunastolení dobré spolupráce s kolegy z Bavorského lesa. Společně jsme podali přeshraniční projekt nazvaný Silva Gabreta zaměřený zejména na hydrologický a hydrobiologický výzkum šumavských rašelinišť, jezer a povrchových vod. Máme připravený společný systém dotazování návštěvníků, monitoring tetřevovitých či projekt společného monitoringu lesních ekosystémů,“ uzavírá vedoucí Odboru ochrany přírody Martin Starý.

Hodně se také investovalo do turistické infrastruktury a do ochrany přírody. V rámci Programu péče o krajinu byla podporována likvidace invazních rostlin, vyřezávání náletů, stejně jako speciální management na ochranu hořečku mnohotvarého českého, sokola stěhovavého a ochranu památných stromů. Celková vynaložená částka činí 3,8 milionu korun. Také šumavské bezlesí bylo podpořeno skoro šesti milióny korun a pokračovaly revitalizace rašelinišť a vodních toků.

Úspěchy zaznamenali biologové také v rámci výzkumu a monitoringu. Potvrdilo se hnízdění páru jeřába popelavého, čímž se Šumava stala nejjižnější oblastí hnízdění tohoto druhu v ČR, byl potvrzen výskyt kočky divoké a překvapivý byl i nález chráněného střevlíka menétriésova z oblasti Modravských slatí. Dosud byl tento druh dokladován pouze z údolních rašelinišť jižní části parku. Byl také nalezen zatím nejstarší buk na Šumavě, který dosáhl věku 409 let a je tak dalším důkazem o vysokých přírodních hodnotách tohoto území.

Správa Národního parku Šumava v roce 2014 také významně investovala, především do turistické infrastruktury. Celkem 193 milionů korun, z čehož 145,5 milionu tvoří získané dotace. Mezi největší investice, patří budovaná Návštěvnická centra na Kvildě a v Srní, kde se za loňský rok proinvestovalo bezmála 100 milionů, další úsek mezinárodní cyklostezky na Prášilsku za skoro 14 milionů nebo stavba stanice Integrovaného záchranného systému ve Stožci za více než 17 milionů korun.

„Mimo to vkládáme nemalé prostředky za nejrůznější opravy a udržování budov a návštěvnické infrastruktury. Například na opravy a údržbu lesních cest, turistických stezek a dalších bylo vynaloženo skoro 15 milionů korun, na opravy našich budov, mezi kterými jsou i turistické ubytovny a informační střediska, přes 4,5 milionu korun,“ informuje náměstek ředitele a vedoucí Odboru řízení projektů Miloš Juha.

Veškeré tyto investice jsou možné také díky výnosům z prodeje dříví, které tvoří významnou část rozpočtu Správy NP Šumava.

„Těžební činnost je přitom, oproti předchozím rokům, směřována do mladších porostů, kde je vysoký podíl tenkého a také poškozeného dříví. Proto klademe mimořádný důraz na správné třídění, aby se obecně méně ceněné dříví z mladých porostů maximálně zhodnotilo,“ tvrdí náměstek ředitele pro péči o lesní ekosystémy Jan Kozel.

Například v roce 2009 prodávala Správa NP metr krychlový dřeva za průměrně 1000 korun, v roce 2013 za 1586 korun a loni prodávala metr krychlový za 1665 Kč. „Je to jednak tím, že v roce 2014 byla příznivá situace na trhu dřívím, ale hlavním je precizní třídění dříví a pružná reakce na momentální tržní poptávku a to i vzhledem k vysokému podílu zásahů v mladých porostech,“ upřesňuje Jan Kozel.

Úmyslné těžební zásahy jsou vedle přeměny druhové skladby nejdůležitější opatření v rámci stabilizace člověkem pozměněných lesních porostů v NPŠ. „Díky poklesu kůrovcového napadení se 73% těžebních zásahů uskutečnilo ve prospěch jedlí, buků a stabilních jedinců smrku,“ vysvětluje Jan Kozel. „Kromě toho se v roce 2014 obnovilo 237 ha lesa z toho téměř polovina umělou výsadbou, ve které dominovaly listnaté dřeviny. Nejvíce se vysadilo mladých buků, přes 151 tis. Velký prostor, zejména na plochách po dřívější asanaci kůrovce, dostávají pionýrské dřeviny především jeřáb ptačí,“ doplňuje.

Bohužel, Správa NP Šumava nemohla do svého území investovat 559 tisíc korun, které musela od začátku loňského roku až do této chvíle vynaložit za pravomocně udělené pokuty. Další pokuty v celkové výši 3,36 milionu korun, jsou zatím udělené nepravomocně, jelikož se proti nim Správa odvolala a odvolací řízení stále běží.

„To je záležitost, kterou se opravdu nemůžeme chlubit, ale jako transparentní organizace ji musíme zmínit. Vesměs šlo o pokuty za činnosti prováděné Správou od roku 2012 do prvních měsíců roku 2014 a důvodem jejich udělení bylo většinou nedodržování předpisů týkajících se ochrany přírody a ochrany životního prostředí,“vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

„Na druhou stranu jsme zabránili uložení dalších pokut ve výši minimálně 250 tisíc korun včasným odstraněním nepovolených staveb. Konkrétním příkladem jsou fotopointy, které byly instalovány bez řádných povolení a tím, že jsme je odstranili, a dodatečně zažádali o stavební povolení, jsme předešli desetitisícovým sankcím za každé zařízení,“ dodává.

Letos půjdou největší investice, v řádech desítek milionů korun, především do rozvoje turistické infrastruktury.

„Zároveň chceme pokračovat v nastaveném trendu jednat tak, abychom se vyvarovali pokutám. Chceme začít práce na novém informačním středisku na Černém jezeře a co nejdříve znovu otevřít Březník. Zahájili jsme také práce na posuzování vlivů celkem 34 záměrů směřovaných ke zpřístupnění pohraniční oblasti Šumavy. Toto posuzování se ukázalo jako nezbytný krok, který nelze obejít,“ zakončuje ředitel Pavel Hubený.

Ve Vimperku 18.2. 2015

Jan DVOŘÁK
tiskový mluvčí Správy NPŠ