Závěry EIA obou dotčených států k návrhu stavby lanovky z Klápy na Hraničník jsou jednoznačně negativní. Otázkou zůstává, jaký bude „konečný“ verdikt MŽP (vlády).V pozadí je stále v pohotovosti zůstává socio-ekonomická studie, zadaná krajem a dotčenými obcemi a zdůvodňující tento rozvojový záměr na Hraničníku.
Studie je v několika ohledech zajímavá. Předně uvádí pět variant. Nedá se zapomenout na ministrovo ujišťování, že si nedovede představit překročení svého základního, chirurgicky přesného řezu.
Kromě Chalupovy verze lanovky s evakuační sjezdovkou, dolní restaurací, parkovišti a nádrží pro zasněžování je ovšem ve hře i plná varianta s restaurací a rozhlednou na vrcholu Hraničníku a také 12 km lyžování na Smrčině s další lanovkou !!!! Ve studii se také předpokládá normální lyžařské využití té tak zvané evakuační sjezdovky (proto zasněžování). Varianty bez evakuační sjezdovky se představují jako bezvýznamné pro rozvoj obcí Lipenska.
Zajímavá je také řeč čísel:
Nejvíc dotčená obec Nová Pec měla 528 stálých obyvatel v roce 2010. Studie ještě uvádí 16% nezaměstnanost v zimě a v létě 7%. K témuž roku chybí ve studii údaj, kolik je zde práceschopných lidí. Republikový průměr je cca 50% z celkového počtu obyvatel a podle tohoto měřítka by to v Nové Peci bylo zhruba 264 osob. Zimní nezaměstnanost je tedy 42 lidí. Může to být i víc, dejme tomu kolem 50 lidí (s ohledem na konkrétní demografickou situaci v obci). Ostatní lidé tedy pracují, podle studie v místě cca 75, ostatní někam dojíždějí. Na letní nezaměstnanost si zjevně nikdo nestěžuje, takže těch lidí, kteří by chtěli skutečně pracovat, je zřejmě o trochu míň než těch padesát. Velký problém je nedostatek míst pro lidi s vyšším vzděláním, uvádí analýza.
Studie pak říká, že pro zaměstnanost je nejsmysluplnější plná varianta s restaurací a rozhlednou na vrcholku Hraničníku a to: 50-65 přímých pracovních míst (obsluha lanovky, parkoviště, v restauracích, půjčovna a servis lyží, prodej suvenýrů). Dále 150-200 nepřímých (ubytování, agenda cestovního ruchu), tedy nejistých. Zajímavé je, že Chalupův návrh má potenciál 45-55 přímých a 150-200 nepřímých míst, tedy téměř stejně jako plná varianta, pro republikovou veřejnost skrytá.
Otázka, plně na místě: Kolik Šumaváků by nakonec bylo na lanovce a přilehlých restauracích zaměstnáno, když je prokázáno, že se svými mzdovými a dalšími požadavky nedokáží konkurovat skromnějším Rumunům, Ukrajincům…(viz minitendry, vypisované NPŠ v dobách ředitele Mánka)?
Ve studii není zmínka o investičních nákladech celého projektu. Dá se ale předpokládat vysoké číslo a také snaha získat dotace, nejlépe z EU.
Ze studie EFTEC se dovídáme:
- Lyžařský areál na Hraničníku je na hranici rentability.
- Podle evropských pravidel by investor musel kompenzovat negativní vlivy na přírodní prostředí. Náklady na tuto kompenzaci by činily asi 35 milionů korun. Pokud se však zahrnou do plánovaného rozpočtu, projekt se rázem ocitne ve ztrátě 13,75 milionu korun. Stejně tak, pokud by se podařilo jenom polovinu investičních nákladů pokrýt z evropských fondů nebo státního rozpočtu (a na druhou půli by byl potřeba komerční úvěr, který má vyšší úroky), areál bude rovněž ve ztrátě 13,75 mil. korun.
- Celý projekt tak i z čistě ekonomického pohledu vypadá velmi riskantně.
Závěrem
Kvůli nejistému zajištění práce pro 50 – 250 lidí se prokazatelně zničí kus šumavské přírody. Ani investor nebude s velkou pravděpodobností bez dotací výdělečný.Vypadá to nakonec tak, že jediný hlavní cíl je získání dotací.
Karel SCHNEIDER